Entscheidungsdetail

I.ÚS 4018/18 #1

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2019:1.US.4018.18.1
Datum: 14. 1. 2019
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 4018/18 ze dne 14. 1. 2019

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Marie Paličkové, zastoupené JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou se sídlem Ovesná 7, 724 00 Ostrava - Nová Bělá, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 2466/2018-1082 ze dne 1. 10. 2018, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její věcné přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona o Ústavním soudu na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná. Naříkaným rozhodnutím Nejvyšší soud na návrh žalovaného (protistrany stěžovatelky) odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu napadeného dovoláním žalovaného, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podaném dovolání. Ústavní soud se k povaze rozhodnutí o přiznání odkladného účinku (odložení vykonatelnosti či právní moci) vyjádřil již v celé řadě svých usnesení tak, že se jedná o rozhodnutí, které je dle své povahy dočasné, neboť má pouze omezené trvání a není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Jde tedy toliko o procesní rozhodnutí, které bylo vydáno jakožto dílčí opatření v rámci řízení, přičemž jeho účel a smysl je jen procesní. K těmto závěrům dospěl Ústavní soud mimo jiné i v řízeních o ústavních stížnostech ve věcech sp. zn. II. ÚS 1269/07 ,

III. ÚS 665/06

III. ÚS 1972/07

III. ÚS 2263/08

III. ÚS 1268/07

I. ÚS 2887/07

II. ÚS 1947/09

I. ÚS 536/09

I. ÚS 383/17

II. ÚS 3813/17

aj. (viz http://nalus.usoud.cz), a proto je jako nepřípustné odmítl s tím, že nesměřovaly proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Uvedená rozhodnutí představují stabilní judikaturu, přičemž není dán důvod se od ní ani ve věci nyní posuzované odchýlit, jelikož nejde o projev naprosté svévole. Přiznáním odkladného účinku (k němuž Nejvyšší soud může přikročit i bez návrhu - viz § 243 občanského soudního řádu) se přitom výsledek dovolacího řízení nikterak nepředjímá. Z výše uvedených důvodů tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 14. ledna 2019 Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj