Entscheidungsdetail
II.ÚS 3131/18 #1
- Gericht
- Ústavní soud
- ECLI
- ECLI:CZ:US:2018:2.US.3131.18.1
- Datum
- 21. 9. 2018
- Textstatus
- Volltext verfügbar
Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 3131/18 ze dne 21. 9. 2018 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaje), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. B., t. č. ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, zastoupeného Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, AK se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 7. 2018 č. j. MSP-191/2016-MOT-T/65, o návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, takto: Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 7. 2018 č. j. MSP-191/2016-MOT-T/65 se do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti odkládá. Odůvodnění 1. Dne 18. 9. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, která splňuje procesní podmínky řízení před Ústavním soudem podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlavní označeného rozhodnutí, jímž ministr spravedlnosti, na základě předcházejících usnesení Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci, povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání na Ukrajinu. 2. Stěžovatel se domnívá, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zaručených v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s jejím čl. 43 a čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. S ústavní stížností stěžovatel spojil také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s tím, že bez odložení jeho vykonatelnosti by došlo k realizaci vydání stěžovatele na Ukrajinu, kde je ohrožen vážnou újmu. Stěžovatel byl přitom informován o tom, že dne 20. 9. 2018 má být převezen z Vazební věznice Ostrava a následně transportován na Ukrajinu; dne 21. 9. 2018 pak stěžovatel Ústavní soud informoval o tom, že již byl převezen do Vazební věznice Praha-Ruzyně, odkud je plánován jeho transport na Ukrajinu v ranních hodinách dne 24. 9. 2018. Stěžovatel v ústavní stížnosti dále uvádí, že napadené rozhodnutí ministra spravedlnosti bylo vydáno v době, kdy ještě stěžovatel neztratil postavení žadatele o mezinárodní ochranu. Stěžovatel totiž podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, která byla rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 11. 6. 2018 shledána nepřípustnou a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno. Toto rozhodnutí následně dne 13. 7. 2018 stěžovatel napadl žalobou ke Krajskému soudu v Ostravě, s níž spojil i žádost o přiznání odkladného účinku. Ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo vydáno dříve, než krajský soud rozhodl o stěžovatelově žádosti o přiznání odkladného účinku. 3. Ústavní soud konstatuje, že podání ústavní stížnosti zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a že rozhodnutí, jímž Ústavní soud vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle uvedeného ustanovení může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. 3. Ústavní soud konstatuje, že podání ústavní stížnosti zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a že rozhodnutí, jímž Ústavní soud vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle uvedeného ustanovení může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. 4. V posuzovaném případě Ústavní soud shledal, že podmínky citovaného ustanovení jsou splněny. Odklad vykonatelnosti je sice institutem mimořádným a ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je nutno vykládat restriktivně [srov. např. usnesení ze dne 9. 6. 2004 sp. zn. I. ÚS 254/02 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], nicméně ve věci stěžovatele je nutno uvážit, že výkon napadených rozhodnutí by mohl představovat nezhojitelný významný zásah do jeho práv, přitom stěžovatel se již nachází ve vydávací vazbě a byl již naplánován jeho transport na Ukrajinu. Stěžovatel současně zahájil řízení ve správním soudnictví o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany a není zřejmé, že by toto řízení již bylo zcela skončeno. Došlo-li by však k realizaci vydání stěžovatele, stalo by se toto řízení ve správním soudnictví bezpředmětné. Podle Ústavního soudu současně nejsou nepřiměřeně ohroženy ani zájmy jiných osob, vzhledem k předpokladu, že o ústavní stížnosti bude moci být rozhodnuto v nejbližší době po získání potřebných podkladů pro rozhodnutí. 5. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí ministra spravedlnosti, a to aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. září 2018 Ludvík David, v. r. předseda senátu