Entscheidungsdetail

III.ÚS 1401/11 #1

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2012:3.US.1401.11.1
Datum: 21. 2. 2012
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 1401/11 ze dne 21. 2. 2012

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. B., zastoupeného JUDr. Radomilem Mackem, advokátem v Lanškrouně, nám. J. M. Marků 92, proti usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2011 č. j. 2 KZT 162/2011-7, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 13.

2011 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení v záhlaví označeného usnesení s tím, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl.

36 odst.

1 Listiny základních práv a svobod a ústavně zaručené právo na obhajobu.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že napadeným rozhodnutím byla zamítnuta stížnost advokáta JUDr.

Radomila Macka proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání M.

B. z důvodu, že byla podána osobou neoprávněnou, a dále že kromě ústavní stížnosti stěžovatel podal podnět k ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona.

Ze sdělení Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 1.

12.

2011 pak vyplynulo, že ministr spravedlnosti na základě podnětu stěžovatele podal dne 12.

2011 (pod č. j.

581/2011-OD-SPZ) stížnost pro porušení zákona ve stěžovatelův prospěch.

Z dopisu Nejvyššího soudu ze dne 16.

2012, resp. z jeho přílohy Ústavní soud zjistil, že Nejvyšší soud uvedenou stížnost pro porušení zákona projednal a v rozsudku ze dne 14.

12.

2011 č. j.

6 Tz 77/2011-22 vyslovil, že předmětným usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové byl v neprospěch obviněného M.

B. porušen zákon v ustanovení § 147 odst.

1 písm. a), b) trestního řádu a v § 148 odst.

1 písm. b) trestního řádu, toto usnesení zrušil (a to včetně dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu), a státnímu zástupci uvedeného státního zastupitelství přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst.

1 a 2 zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh.

Podle § 72 odst.

1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.

87 odst.

1 písm. d) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle § 72 odst.

3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle § 75 odst.

1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.

3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst.

4 zákona o Ústavním soudu).

Vzhledem k principu subsidiarity ústavní stížnosti (coby ultima ratio) Ústavní soud vyčkal se svým rozhodnutím výsledku výše zmíněného řízení o stížnosti pro porušení zákona.

Jak bylo již výše zmíněno, Nejvyšší soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil státnímu zástupci k novému řízení a rozhodnutí.

Z uvedeného plyne, že rozhodnutí, které bylo předmětem ústavní stížnosti, nyní právně neexistuje, a řízení ve věci usnesení policejního orgánu, kterým bylo zahájeno stěžovatelovo trestní stíhání, dále pokračuje, přičemž stěžovatel dosud nevyčerpal jím podanou stížnost jako procesní prostředek, který mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje (pod pojmem "vyčerpání" nutno rozumět nejen podání daného prostředku, ale i rozhodnutí příslušného orgánu o něm), resp. stěžovatel netvrdí opak a "nové" rozhodnutí státního zástupce nenapadá.

Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2012 Jiří Mucha v. r. soudce Ústavního soudu