Entscheidungsdetail

I.ÚS 2283/10 #1

Gericht

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2010:1.US.2283.10.1

Datum

08.10.2010

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 2283/10 ze dne 10. 8. 2010

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky L. T., proti nejasně označenému zásahu orgánu veřejné moci, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost stěžovatelky ve věci v záhlaví uvedené. Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatelka však zastoupena advokátem není. Stěžovatelka se již v minulosti opakovaně obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. mj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. O tomto nedostatku byla informována např. ve výzvě k odstranění vad ústavní stížnosti ve věci sp. zn. III. ÚS 96/05 , sp. zn. III. ÚS 2502/07 , sp. zn. I. ÚS 1449/08 a ve věci pod sp. zn. II. ÚS 1208/09 , leč marně. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem formalistickým. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Obdobně ve své judikatuře Ústavní soud již rozhoduje (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1690/10 ze dne 22. 6. 2010). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné V Brně dne 10. srpna 2010 Vojen Güttler v. r. soudce zpravodaj