Entscheidungsdetail

IV.ÚS 3064/08 #1

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.3064.08.1
Datum: 15. 4. 2009
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 3064/08 ze dne 15. 4. 2009

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno - venkov, Brno, Příkop 6, zastoupeného JUDr. Petrem Matějkou, advokátem se sídlem Advokátní kanceláře Brno, Lidická 23b, směřující proti usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 8. října 2008, č.j. 7 Nc 3080/2008-81, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo narušeno jeho ústavně zaručené právo na rovnost zaručené v čl.

1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo činit co zákon nezakazuje dle čl.

2 Listiny, právo aby povinnosti byly ukládány jen na základě zákona a v jeho mezích dle čl.

4 odst.

1 a 4 Listiny, právo nebýt podroben nuceným pracím a službám dle čl.

9 odst.

1 Listiny, právo na vlastnictví dle čl.

11 odst.

2 Listiny, právo na svobodnou volbu povolání dle čl.

26 odst.

1 Listiny, právo na rovnost účastníků řízení dle čl.

37 odst.

3 Listiny a právo na zákonného soudce dle čl.

38 Listiny.

Stěžovatel, jakožto soudní exekutor, vydal dne 4. června 2008, pod č.j.

037 Ex 902/08-67, příkaz k úhradě nákladů exekuce povinným v celkové výši 375.516,- Kč.

Shora napadeným usnesením byl, k námitkám povinného, příkaz k úhradě nákladů exekuce zrušen.

Stěžovatel uvedl, že byl usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 22. ledna 2008, č.j.

7 Nc 3080/2008-19, pověřen provedením exekuce.

Poté, co byla na účet oprávněného připsána dlužná částka, vydal stěžovatel příkaz k úhradě nákladů exekuce.

Náklady exekuce přitom byly stanoveny dle ustanovení § 5 odst.

1 vyhlášky č.

330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška"), podle kterého je základem pro určení odměny exekutora hodnota zaplaceného plnění, vymoženého exekutorem.

V námitce vedoucí k vydání napadeného usnesení okresního soudu povinný uvedl, že náklady exekučního řízení neodpovídaly činnosti exekutora, který neučinil k vymožení pohledávky nic.

S tím stěžovatel nesouhlasí a odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

ÚS 383/03 , kde bylo judikováno, že dobrovolné uhrazení pohledávky povinnou až po podání návrhu na nařízení exekuce je důvodem k přiznání odměny exekutorovi.

Okresní soud v napadeném rozhodnutí však uvedený judikát nerespektoval a rozhodnutí o nákladech exekuce zrušil, a to i s odkazem na dosud neprojednané odvolání povinného do usnesení o nařízení exekuce.

Takový postup však stěžovatel považoval ze vadný a, s ohledem na judikaturu Ústavního soudu, se domáhal zrušení usnesení okresního soudu.

Ústavní soud si k věci vyžádal spis Okresního soudu v Benešově sp. zn.

7 Nc 3080/2008.

Po seznámení se s jeho obsahem, napadeným rozhodnutím a s ústavní stížností, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná z těchto důvodů.

Ze spisu Okresního soudu v Benešově se podává, že rozhodnutí o nařízení exekuce ze dne 22. ledna 2008, č.j.

7 Nc 3080/2008-19, napadl povinný odvoláním.

Ještě před rozhodnutím odvolacího soudu vydal, právě z podnětu Krajského soudu v Praze, Okresní soud v Benešově opravné usnesení (ze dne 8. října 2008, č.j.

7 Nc 3080/2008-79).

Teprve po vydání tohoto opravného usnesení rozhodoval krajský soud o odvolání.

Nejdříve krajský soud rozhodl o odvolání oprávněného do opravného usnesení, usnesením ze dne 22. ledna 2009, č.j.

20 Co 571/2008-92, v němž potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 8. října 2008.

V odůvodnění svého usnesení krajský soud uvedl okolnosti za jejichž splnění bude moci povinný navrhnout zastavení exekuce v celém rozsahu.

A dále, s ohledem na nálezy Ústavního soudu sp. zn.

II.

ÚS 1038/08 a Pl.

ÚS.

8/06, posoudil, že se jedná o věc kdy došlo k uhrazení pohledávky mimo exekuční řízení, a proto určil i související náhradu nákladů exekučního řízení (dle § 11 odst.

4 a § 13 vyhlášky v celkové výši 7.735,- Kč).

Následně Krajský soud v Praze rozhodl o výše popsaném odvolání povinného, proti usnesení ze dne 22. ledna 2008, č.j.

7 Nc 3080/2008-19, ve znění (výroku I) opravného usnesení ze dne 8. října 2008, č.j.

7 Nc 3080/2008-79, usnesením ze dne 22. ledna 2009, č.j.

20 Co 9/2009-97.

S ohledem na skutečnost, že obě usnesení odvolacího soudu nabyla právní moci teprve dne 16. února 2009, je třeba jednání soudního exekutora, včetně jím vydaného příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 4. června 2008, chápat jako úkony činěné v době, kdy, s ohledem na podané odvolání, nebylo zřejmé, jakou výši odměny si bude exekutor moci vyúčtovat, neboť dosud nebylo pravomocně stanoveno, jaká částka má být předmětem exekuce.

A právě tato okolnost byla jedním z důvodů pro vydání napadeného rozhodnutí.

Pokud tedy Okresní soud v Benešově dospěl k závěru, že není možné rozhodnout o nákladech exekuce, která nebyla dosud pravomocně zahájena, a jediná jistota spočívala v určení exekutora, považuje Ústavní soud takový postup za správný.

V popsaném případě tedy Ústavní soud neshledal tvrzený zásah do naříkaných práv stěžovatele.

Podle ustanovení § 43 odst.

2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2009 Vlasta Formánková předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu