Entscheidungsdetail

IV.ÚS 103/09 #1

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.103.09.1
Datum: 23. 2. 2009
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 103/09 ze dne 23. 2. 2009

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Machytková, Sedláček, Vaca a spol., advokátní kancelář, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, zastoupené JUDr. Tomášem Chlostem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 4, Na Zámecké 7, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 69 Co 97/2008-47 ze dne 2. dubna 2008 takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejích základních práv vyplývajících z čl.

36 odst.

1 a z čl.

37 odst.

3 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, připojených příloh a ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn.

2 Cm 147/2008 (dále jen "spis") Ústavní soud zjistil, že v řízení zahájeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn.

24 C 6/2007 se společnost ANMA, s.r.o., se sídlem v Praze 3, W.

Churchilla 2 (dále jen "žalobkyně") domáhala proti stěžovatelce náhrady škody ve výši 416.330,- Kč s příslušenstvím.

Obvodní soud pro Prahu 1 tuto žalobu rozsudkem č. j.

24 C 6/2007-28 ze dne 31. května 2007 (dále jen "rozsudek") zamítl a uložil žalobkyni nahradit stěžovatelce náklady řízení.

Proti rozsudku podala žalobkyně dne 11. července 2007 blanketní odvolání.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j.

24 C 6/2007-35 ze dne 3. srpna 2007, které bylo žalobkyni doručeno dne 21. srpna 2007, byla žalobkyně vyzvána k doplnění odvolání ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení, a to s poučením, že nedoplní-li odvolaní, bude dle ust. § 43 odst.

2 o.s.ř. odmítnuto.

Podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 29. srpna 2007 (dále jen "doplnění odvolání"), tedy v soudem stanovené lhůtě, bylo (blanketní) odvolání žalobkyní doplněno.

Doplnění odvolání však neobsahuje spisovou značku, ke které bylo určeno, a podle úředního zápisu ze dne 8. února 2008 zřejmě proto bylo do soudní kanceláře 24 C doručeno až dne 7. února 2008 a do spisu založeno až po tomto datu.

Zažurnalizováno je na č.l.

43 - 44.

Městský soud v Praze, nemaje ve spise založeno doplnění odvolání, usnesením č. j.

69 Co 408/2007-39 ze dne 8. října 2007 odvolání žalobkyně s odkazem na skutečnost, že odvolání nebylo doplněno, odmítl.

Žalobkyně (jsoucí po celé řízení zastoupena advokátem), ač se proti tomuto usnesení o odmítnutí odvolání mohla s ohledem na doplnění odvolání bránit žalobou pro zmatečnost (dle ust. § 229 odst.

4 o.s.ř.), toto a ani nic dalšího ve věci neučinila.

Rozsudek č. j.

24 C 6/2007-28 ze dne 31. května 2007 tak nabyl dne 26. července 2007 právní moci.

Tímto okamžikem se stal spor žalobkyně a stěžovatelky pravomocně rozhodnutým, a to se všemi důsledky z této skutečnosti vyplývajícími.

Poté, co bylo (včasné) doplnění odvolání založeno do spisu (viz výše), byl spis s řádně doplněným odvoláním dne 22. února 2008 opětovně předložen Městskému soudu v Praze jako soudu odvolacímu.

Městský soud v Praze, aniž by se jakkoli vypořádal se svým předchozím usnesením č. j.

69 Co 408/2007-39 ze dne 8. října 2007 a se skutečností, že rozsudek nabyl právní moci a jedná se o věc pravomocně rozhodnutou, usnesením č. j.

69 Co 408/2007-47 ze dne 2.dubna 2008 rozsudek zrušil a věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

Řízení o věci před Městským soudem v Praze jako soudem prvního stupně v současnosti probíhá, a to pod sp. zn.

2 Cm 147/2008.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhla zrušení v záhlaví citovaného usnesení.

Obsah ústavní stížnosti není třeba rekapitulovat, neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování nemá žádný význam.

Ústavní soud nejprve zkoumal přípustnost návrhu.

K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity.

K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn.

III.

ÚS 117/2000 (Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv.

19, str.

79).

Podle tohoto principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (ust. § 75 odst.

1 ve spojení s ust. § 72 odst.

3 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze je sice pravomocné, ale není jím ještě pravomocně ukončeno řízení o sporu mezi žalobkyní a stěžovatelkou.

Jak je uvedeno výše, soudní řízení ve věci vedené původně před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn.

24 C 6/2007 dále pokračuje, a to před Městským soudem v Praze (pod sp. zn.

2 Cm 147/2008).

Z toho plyne, že stěžovatelka má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení, a uplatnit v něm všechny námitky, včetně eventuálních námitek proti pokračování v tomto řízení.

Teprve v případě, pokud by - podle názoru stěžovatelky - konečné rozhodnutí ve věci narušilo její základní ústavně zaručená práva, mohla by se stěžovatelka domáhat nápravy prostřednictvím ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudkyní zpravodajkou dle ustanovení § 43 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2009 Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka