Entscheidungsdetail

III.ÚS 2254/09 #1

Gericht

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2009:3.US.2254.09.1

Datum

09.07.2009

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 2254/09 ze dne 7. 9. 2009

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dne 7. září 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu P. Č., takto: Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 25. 8. 2009 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele, v němž se domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 5. 2009 č. j. 19 Co 1130/2009-20, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 3. 2009 č. j. 34 C 196/2009-8, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel dále navrhuje, aby Ústavní soud zakázal státní správě soudů a Ministerstvu spravedlnosti vydávat tiskopis vzor 060, zakázal jak Okresnímu soudu, tak i Krajskému soudu v Českých Budějovicích ignorovat obsah neveřejné listiny jakou je jím sepsané čestné prohlášení ve věci osvobození od soudních poplatků, je-li vzor 060 také čestným prohlášením, aby zakázal oběma výše uvedeným soudům "vydírat stěžovatele požadavkem úplného prokázání poměrů mimo jednání soudu a nad rámec tiskopisu vzor 060" a konečně, aby rovněž Okresnímu soudu v Českých Budějovicích zakázal, s odkazem na nezaplacení soudního poplatku, nečinit žádné úkony pro přípravu jednání, pokud marně neuplynula lhůta "k přihlášení se k poplatkové povinnosti". Jak je již zjevné z obsahu petitu návrhu, návrh stěžovatele přes svůj rozsah vykazuje řadu formálních a obsahových vad (je formulačně nejasný, obsahově zmatený, pojednávající o celé řadě rozhodnutí či procesních postupů obecných soudů, které jdou nad rámec návrhu, přičemž zejména návrh postrádá konkrétní, smysluplnou argumentaci o otázce porušení základních práv a svobod), neobsahuje zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti (§§ 30, 31 a § 34 zákona o Ústavním soudu). Jen pro úplnost Ústavní soud poznamenává, že z mnoha řízení vedených stěžovatelem před Ústavním soudem je zjištěno, že stěžovatel byl řádně a opakovaně upozorněn na vady svých návrhů, na podmínky řízení před Ústavním soudem, že byl též písemně poučován o nezbytnosti zastoupení advokátem (viz např. řízení sp. zn. I. ÚS 257/09 ,

III. ÚS 291/09

,

IV. ÚS 424/09

,

III. ÚS 765/09

, atd.). Stěžovatel však ani v minulosti na opakující se výzvy k odstranění vad návrhu a jeho doplnění odpovídajícím způsobem nereagoval a připojované písemné poučení zcela ignoroval a stejných vad se dopouštěl i v dalších podáních doručovaných Ústavnímu soudu. Jestliže tedy stěžovateli již dříve poskytované informace a písemná poučení poskytovaná Ústavním soudem se v žádném podstatném ohledu neprojevily v kvalitě a způsobilosti návrhů pro jejich meritorní projednání před Ústavním soudem, nelze než opětovně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se stěžovateli vždy dostávalo poučení v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v řízeních předchozích, neboť tato forma procesního postupu Ústavního soudu se jeví vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ve vztahu k předmětnému návrhu jako formalistická a zcela neefektivní. Ústavní soud proto návrh, který trpí vadami, pro které nebyl v řízení před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. září 2009 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj