Entscheidungsdetail

I.ÚS 1348/08 #1

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2008:1.US.1348.08.1
Datum: 26. 6. 2008
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 1348/08 ze dne 26. 6. 2008

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmanem, advokátem se sídlem Praha 6, Španielova 1267, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2008, čj. 14 To 144/2008 - 26, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení výše označeného usnesení Krajského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 22.

2008, čj.

1 Nt 753/2008 - 7, o jeho vzetí do vazby podle § 68 odst.

1 z důvodů § 67 písm. a), b), c) tr. řádu, a znovu rozhodl o vzetí stěžovatele do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel označil toto rozhodnutí za chybné, protože zmíněný krajský soud měl, po zrušení usnesení okresního soudu, stěžovatele propustit z vazby na svobodu.

Pokud tak neučinil, porušil principy spravedlivého procesu, zakotvené v čl.

36 odst.

1, 5, čl.

37 odst.

2, čl.

39, čl.

40 odst.

2, 3 Listiny základních práv a svobod.

Z připojených rozhodnutí obecných soudů se podává, že shora označeným usnesením Okresního soudu v Berouně byl stěžovatel vzat do vazby podle § 68 odst.

1, z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. řádu.

Vazba započala dne 20.

2008.

Stěžovatel je stíhán pro trestné činy loupeže podle § 234 odst.

1, krádeže podle § 247 odst.

1 písm. a), maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst.

1 písm. c) tr. zákona a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst.

1 tr. zákona.

Krajský soud v Praze, po stížnosti stěžovatele, shora uvedené usnesení okresního soudu zrušil, podle § 149 odst.

1 písm. a) tr. řádu, a znovu rozhodl, že se stěžovatel bere do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu s tím, že vazba započala dne 20.

2008.

V odůvodnění usnesení zmíněný soud mj. konstatoval, že shledal důvodnou obavu, že při ponechání na svobodě bude stěžovatel opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán, protože byl již v minulosti odsouzen pro majetkovou trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a nyní stíhané trestné činnosti se dopustil ve lhůtě po podmíněném propuštění z výkonu trestu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel v ústavní stížností namítá porušení svého základního práva na spravedlivý proces, které spatřuje v tom, že krajský soud zrušil usnesení soudu prvního stupně o jeho vzetí do vazby a vydal nové rozhodnutí, jímž vzal stěžovatele do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c), tedy z obavy, že stěžovatel bude pokračovat v trestné činnosti.

Podle názoru stěžovatele tak byla o 19 dnů "nastavena" 24hodinová lhůta ke vzetí do vazby.

Z uvedeného vyplývá, že stěžovatelova námitka směřuje výlučně proti procesnímu postupu soudu druhého stupně.

Z pohledu trestního práva procesního na posouzení předmětné věci dopadají ustanovení § 149 odst.

1 písm. a) tr. ř., podle kterého stížnostní soud rozhodl, a dále ustanovení § 149 odst.

3 tr. ř., znějící: "Je-li vadná jen část napadeného usnesení a lze-li ji oddělit od ostatních...omezí nadřízený orgán své rozhodnutí podle odstavce 1 jen na onu část." Soud druhého stupně shledal napadené usnesení o vzetí stěžovatele do vazby vadné pouze v části, v níž soud prvního stupně rozhodl, že stěžovatele bere do vazby též z důvodů ustanovení § 67 písm. a) a b) tr. ř., neboť podle jeho závěrů bylo opodstatněno vzetí stěžovatele do vazby pouze z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. c) tr. ř.

Aplikace jednotlivých ustanovení § 67 tr. ř. jsou oddělitelnými částmi výroku rozhodnutí o vazbě, a proto byl na místě postup podle ustanovení § 149 odst.

3 tr. ř.

Tím, že druhostupňový soud takto nepostupoval, zatížil své rozhodnutí chybou, která však podle názoru Ústavního soudu, při materiálním pohledu na právo, neměla za následek zásah do ústavní roviny ochrany práv stěžovatele.

V této souvislosti je Ústavní soud nucen připomenout, že v řízení o ústavní stížnosti je jeho úkolem pouze ochrana ústavnosti (čl.

83 Ústavy České republiky), a nikoliv "běžné" zákonnosti.

Ústavní soud je vyčleněn ze soustavy obecných soudů, není jim proto ani nadřízen, a není tedy zásadně povolán ani k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva; může tak činit toliko tehdy, jestliže nesprávná aplikace tohoto práva má za následek porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele.

K tomuto následku však v posuzované věci nedošlo.

Vazební důvod ve smyslu ustanovení § 67 písm. c) tr. ř. byl u stěžovatele dán jak v době rozhodování soudu prvního stupně, tak v čase rozhodování soudu stížnostního (jeho neexistenci stěžovatel ani nenamítá), lhůta stanovená v ustanovení § 69 odst.

5 tr. ř. byla při rozhodnutí soudu prvního stupně dodržena a rozhodování stížnostního soudu o opravném prostředku stěžovatele nemá na běh této lhůty žádný vliv.

Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Ústavní soud k závěru, že nedošlo k porušení základních práv, jejichž ochrany se stěžovatel dovolává, ani k porušení jiných jeho ústavně garantovaných práv či svobod a jeho ingerence do rozhodovací činnosti obecných soudů tedy v posuzované věci není na místě.

Tím jsou naplněny podmínky ustanovení § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro odmítnutí ústavní stížnosti, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, jako návrhu zjevně neopodstatněného.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2008 Ivana Janů předsedkyně I. senátu Ústavního soudu