Entscheidungsdetail

IV.ÚS 621/07 #1

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2007:4.US.621.07.1
Datum: 28. 3. 2007
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 621/07 ze dne 28. 3. 2007

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. března 2007 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelů 1) J.

B. a 2) R.

B., obou zastoupených JUDr.

H. o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21.

11.

2006 č. j.

4 Cmo 482/2006-97, t a k t o : Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í Navrhovatelé se domáhali zrušení výše citovaného usnesení s tím, že je považují za rozhodnutí učiněné v rozporu s čl.

36 odst.

1 Listiny základních práv a svobod.

Uvedli, že nesouhlasí se závěry Vrchního soudu v Olomouci, který dovodil, že při podaném odvolání stěžovatelů proti rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byli zavázáni ke splnění závazku z převzetí směnečného rukojemství, vznikla každému z nich povinnost zaplatit vyměřený soudní poplatek, a jestliže tak neučinili, byl dán důvod k zastavení odvolacího řízení.

Stěžovatelé vyslovili přesvědčení, že jejich závazek směnečného rukojemství je závazkem společným a nerozdílným a i při podání odvolání všemi žalovanými je v rozporu s obecnými zásadami spravedlnosti, aby i každý ze žalovaných byl povinen uhradit soudní poplatek ve výši 80.270,- Kč, když žalobce se domáhal celkové částky 2.000.000,- Kč a žalovaní byli směnečným platebním rozkazem zavázáni uhradit tuto částku společně a nerozdílně.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst.

1 písm. a), § 43 odst.

2 písm. a) zák. č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu, stížností napadeného rozhodnutí, jakož i usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.

2006 č. j.

32 Cm 38/2005-61 bylo zjištěno, že stěžovatelé byli k návrhu žalobce zavázáni směnečným platebním rozkazem ze dne 31.

2005 zaplatit žalobci 2.000.000,- Kč, směnečnou odměnu ve výši 6.666,50 Kč, dále příslušenství a náklady řízení, po námitkách všech žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu rozhodl soud I. stupně rozsudkem č. j.

32 Cm 38/2005-47 tak, že jej ponechal vůči všem v platnosti - u prvního žalovaného šlo o akceptanta směnky, druhá a třetí žalovaná byly avalistkami.

Po podání odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě byl každý z odvolatelů vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 80.270,- Kč.

Jmenovaný soud pak dne 17.

2006 svým usnesením č. j.

32 Cm 38/2005-61 odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil a účastníky poučil o možnosti uhradit jej do konce lhůty k odvolání proti rozhodnutí.

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci byl po zjištění, že soudní poplatek z odvolání uhradila v odvolací lhůtě pouze třetí žalovaná, výrok soudu I. stupně týkající se žalovaných 1) a 2), jakož i vedlejšího účastníka, potvrzen.

Jmenovaný soud v odůvodnění svého rozhodnutí, s poukazem na § 1 a § 2 odst.

5 zákona č.

549/1991, v platném znění, a § 91 odst.

2 občanského soudního řádu vyložil, proč povinnost k úhradě soudního poplatku z odvolání svědčila všem žalovaným odvolatelům, kteří v předmětném řízení byli v samostatném procesním postavení vůči žalobci jako majiteli směnky (§ 17 zákona směnečného a šekového) a jejich uplatňované námitky i jejich úkony, včetně podaného odvolání, pak nutno posuzovat samostatně a proč z povahy řízení, které směřovalo proti akceptantu směnky, jakož i proti směnečným ručitelům, proto nelze dovodit, že na jejich straně jde o nerozlučné společenství.

Na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu a jeho interpretaci § 91 odst.

2 občanského soudního řádu lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl, a proto Ústavní soud rozhodl tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst.

2 písm. a) zák. č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2007 Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu