Entscheidungsdetail

II.ÚS 577/06

Gericht

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2006:2.US.577.06

Datum

26. 9. 2006

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 577/06 ze dne 26. 9. 2006

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma v právní věci navrhovatelky Strany občanské sebeobrany S.O.S Praha, se sídlem Loretánské nám.

2/108, Praha 1, zastoupené advokátem Mgr.

Janem Kutějem, se sídlem 28. října 5, Opava, o návrhu ze dne 24.

8.

2006, t a k t o : Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelka se svým návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 25.

8.

2006, domáhá zrušení části § 20 odst.

5 zákona č.

424/1991 Sb. a části § 20 odst.

7 téhož zákona ve znění "a člena zastupitelstva hlavního města Prahy", dále části § 123 zákona č.

131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění "do zastupitelstva hlavního města Prahy a", a konečně části § 45 odst.

1 zákona č.

491/2001 Sb. ("konkrétně část tohoto zákonného ustanovení upravující 5 % uzavírací klauzuli"), neboť aplikací těchto ustanovení údajně došlo k dotčení navrhovatelčiných ústavně zaručených práv, a navrhovatelka proto tato ustanovení považuje za odporující ústavnímu pořádku.

Dále navrhuje, aby jí Ústavní soud přiznal vůči České republice - Ministerstvu financí ČR právo na úhradu nákladů řízení.

Žádá rovněž, aby Ústavní soud vzhledem k závažnosti návrhu věc urychleně vyřídil.

Podle ustanovení čl.

87 odst.

1 písm. a) Ústavy Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.

Zákon č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stanovuje, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem (čl.

88 odst.

1 Ústavy).

Podle ustanovení § 64 odst.

1 zákona o Ústavním soudu jsou k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněni: a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) vláda za podmínek uvedených v § 118 zákona o Ústavním soudu, e) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu.

Navrhovatelkou je politická strana.

Navrhovatelka tedy není subjektem aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle ust. § 64 odst.

1 písm. a), b), c), d) zákona o Ústavním soudu.

Ve smyslu ustanovení § 64 odst.

1 písm. e) citovaného zákona je politická strana oprávněna podat takový návrh současně se svou ústavní stížností, která splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 74 citovaného zákona.

Podle ustanovení § 74 může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

Petit ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 odst.

1 písm. a) a § 82 odst.

1 písm. a) a § 82 odst.

3 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu musí navrhovat zrušení napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci, případně konkrétní opatření spojená s nápravou tzv. jiného zásahu orgánu veřejné moci.

Petit projednávaného návrhu požaduje zrušení částí citovaných zákonů.

Ačkoli navrhovatelka v odůvodnění nekonkretizovaně tvrdí, že její ústavní práva byla porušena, její návrh nesplňuje podmínky uvedené v ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu.

Jeho petit nepožaduje, aby Ústavní soud zasáhl ve smyslu ustanovení § 82 odst.

3 zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud je podle své ustálené judikatury vázán petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním.

Ústavní soud je proto nucen konstatovat, že projednávaný návrh není ústavní stížností ve smyslu ustanovení § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka není subjektem podle ustanovení § 64 odst.

1 písm. a), b), c), d) zákona o Ústavním soudu aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu, a návrh nebyl ve smyslu § 74 a § 64 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu podán spolu s ústavní stížností, jejímž předmětem by musely být skutečnosti, které nastaly uplatněním částí právních předpisů, jejichž zrušení je navrhováno, je nutno navrhovatelku považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání takového návrhu.

Za situace, kdy návrh na zrušení výše uvedených částí citovaných zákonů ve smyslu § 64 odst.

1 zákona o Ústavním soudu byl podán osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst.

2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst.

1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Vzhledem k uvedenému závěru Ústavní soud nemohl vyhovět ani návrhu na úhradu nákladů navrhovatelčina právního zastoupení.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. září 2006 Stanislav Balík předseda senátu