Entscheidungsdetail

III.ÚS 534/04

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2005:3.US.534.04
Datum: 27. 10. 2005
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 534/04 ze dne 27. 10. 2005

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu III.ÚS 534/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 534/04

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. října 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele České obce sokolské, Praha 1, Újezd 450, zastoupeného JUDr.

Danuší Jurkovou, advokátkou se sídlem 742 21 Kopřivnice, Štefánikova 1163, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.

2004 sp. zn.

57 Co 518/2003, t a k t o : Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výroku výše označeného rozsudku, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 27.

2003 sp. zn.

8 C 196/99, a to v rozhodnutí obsaženém v odstavci I. až III.

Vyslovil přesvědčení, že jím byla porušena práva zakotvená v čl.

11 odst.

1 a v čl.

36 Listiny základních práv a svobod a poukázal na své pochybnosti týkající se hodnocení stavu domu čp.

497, jehož vydání se domáhal, jakož i na rozpory ve výpovědi svědků, kteří se vyjadřovali ke stavebním změnám budovy sokolovny, jež byla předmětem řízení.

Ve věci podali také dovolání k Nejvyššímu soudu, jehož rozhodnutí zástupkyně stěžovatele doručila Ústavnímu soudu dne 14.

2005.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem [§ 72 odst.

1 písm. a) zák. č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě bylo zjištěno, že označený soud potvrdil výroky rozsudku soudu I. stupně v odst.

I. až III., kterými byla v odst.

I. zamítnuta žaloba navrhovatele, jíž se dle zák. č.

173/1990 Sb., ve znění zák. č.

247/1991 Sb., domáhal vydání domu čp.

497, zapsaného na LV č.

327, nacházejícího se v kat. úz.

Rožnov pod Radhoštěm, v odst.

II. pak uložena povinnost žalované vydat žalobci, nyní stěžovateli, parcelu číslo 290 - zastavěná plocha, občanská vybavenost, zapsanou na LV č.

327 pro obec a kat. úz.

Rožnov pod Radhoštěm.

Potvrdil také výrok v odst.

III., kterým soud I. stupně uložil každému z účastníků povinnost zaplatit náklady státu částkou 11.607,80 Kč na účet Okresního soudu ve Vsetíně.

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j.

20 Cdo 2281/2004-561 vyplývá, že dovolání, jež stěžovatel podal proti rozhodnutí odvolacího soudu, který mj. potvrdil výrok soudu I. stupně o zamítnutí žaloby na vydání předmětného domu čp.

497, bylo soudem dne 28.

2005 odmítnuto jako nepřípustné.

Z obsahu ústavní stížnosti nutno konstatovat, že ta brojí proti výroku, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o zamítnutí žaloby stěžovatele na vydání domu čp.

497 (odst.

I.), přičemž navrhovatel stížnost odůvodnil přesvědčením, že nebyl náležitě zjištěn skutkový stav a že při hodnocení provedených důkazů ohledně zásahů do předmětné nemovitosti se soudy nevypořádaly s rozpory ve výpovědi slyšených svědků a znaleckého posudku znalce Ing.

Dále pak stížnost napadá i výrok potvrzující rozhodnutí, kterým soud I. stupně (odst.

II.) žalobě stěžovatele na vydání parcely č.

290 vyhověl, přesto i ten navrhuje zrušit, stejně jako potvrzující výrok o povinnosti účastníků uhradit na účet soudu náklady hrazené státem (odst.

III.).

Pokud jde o ústavní stížnost týkající se potvrzujícího výroku soudu I. stupně o zamítnutí žaloby na vydání domu čp.

497, zapsaného na LV č.

327, a úhrady nákladů státu, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl.

Krajský soud v Ostravě přezkoumal dle § 212 obč. soudního řádu odvoláním napadené rozhodnutí soudu I. stupně, včetně výroku o nákladech státu, doplnil dokazování výslechem svědků a po zhodnocení důkazů opodstatněně konstatoval, že odvolání žalobce není důvodné, když z náležitě zjištěného skutkového stavu byl soudem učiněn správný právní závěr.

Odvolací soud se vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a v odůvodnění rozhodnutí, za použití zák. č.

173/1990 Sb., ve znění zák. č.

247/1991 Sb., přiléhavým a vyčerpávajícím způsobem vyložil, pro která zjištění nebyl žalobce v tomto rozsahu úspěšný - na odůvodnění rozhodnutí proto lze v dalším odkázat.

S ohledem na uvedené byl návrh týkající se rozhodnutí ve věci domu čp.

497 a nákladů státu jako zjevně neopodstatněný odmítnut, návrh napadající výrok, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí, jímž soud I. stupně žalobě stěžovatele vyhověl, je návrhem podaným osobou zjevně neoprávněnou [§ 43 odst.

2 písm. a), § 43 odst.

1 písm. c), § 72 odst.

1 písm. a) zák. č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2005