Entscheidungsdetail

II.ÚS 380/04

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2005:2.US.380.04
Datum: 02.10.2005
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 380/04 ze dne 10. 2. 2005

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu II.ÚS 380/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v neveřejném jednání soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti L. B., rávně zastoupeného Mgr. R. P., směřující proti rozhodnutím Okresního soudu v Nymburce ze dne 10. dubna 2002, sp. zn. 12 C 110/2002, a ze dne 26. srpna 2003, sp. zn. Nc 561/2003, Okresního státního zastupitelství v Nymburce ze dne 2. dubna 2004, č. j. 2 Zn 77/2004, ze dne 17. března 2004, č. j. 2 Zn 73/2004, a ze dne 5. dubna 2004, č. j. 1 Zn 2578/2003, Okresního státního zastupitelství Praha - východ ze dne 11. března 2004, č. j. 2 Zn 64/2004, Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 21. května 2004, č. j. KZn 1230/2004, a Policie ČR, Okresního ředitelství v Nymburku ze dne 1. dubna 2004, č. j. ORNB-7/SKS-ST-2004, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 22. června 2004 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako Stížnost VII., kterým stěžovatel napadl shora označená rozhodnutí orgánů veřejné moci.

Vzhledem k tomu, že jeho podání nesplňovalo náležitosti stanovené v § 27 a násl. zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), byl vyzván k odstranění vad podání.

Dne 9. srpna 2004 byla doručena informace o právním zástupci, dne 6. září 2004 pak byla doručena i plná moc.

Na základě výzvy Ústavního soudu byla dne 12. října 2004 doručena právním zástupcem vypracovaná ústavní stížnost.

V ústavní stížnosti bylo uvedeno, že stěžovatel shledal v postupu orgánů veřejné moci diskriminační přístup a porušení ústavního pořádku ČR.

Hlavní námitka směřovala proti rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce ze dne 26. srpna 2003, č. j.

Nc 561/2003-3, kterým bylo bez návrhu zahájeno řízení o přezkoumání způsobilosti stěžovatele k právním úkonům.

Stěžovatel je přesvědčen, že zahájení řízení bylo protiprávní reakcí na soudní spory, které stěžovatel vede v běžném civilním řízení.

Rozsudek ze dne 10. dubna 2002, č. j.

12 C 110/2002-60, stěžovatel napadl odvoláním, dovoláním i ústavní stížností.

Všechny opravné prostředky byly odmítnuty bez věcného přezkumu.

Stěžovatel je rovněž přesvědčen, že soudkyně Okresního soudu v Nymburce, která rozhodovala v obou uvedených věcech, je proti němu zaujatá.

Důvodem zaujatosti by měla být snaha stěžovatele přezkoumat uvedený rozsudek.

Od tohoto problému jsou, podle názoru stěžovatele, odvozena další shora označená rozhodnutí.

V postupu dotčených orgánů veřejné moci shledal stěžovatel zásah do svého práva na spravedlivý proces, zaručeného v čl.

3 odst.

3, čl.

36 odst.

1 a v čl.

38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Ústavní soud se nejprve zabýval naplněním formálních náležitostí ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 72 odst.

1 zákona mohou fyzická nebo právnická osoba podat ústavní stížnost proti pravomocným rozhodnutím, jestliže tvrdí, že v řízení, jehož byla účastníkem, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda.

Podle ustanovení § 72 odst.

2 zákona, ve znění platném do 31. března 2004, bylo možno podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva přiznává.

Za počátek této lhůty byl stanoven den doručení napadeného rozhodnutí.

Tato lhůta byla nově upravena v ustanovení § 72 odst.

3 zákona, ve znění platném od 1. dubna 2004.

Nově lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení, za počátek lhůty je však považován den následující po doručení.

Dle ustanovení § 75 odst.

1 zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje.

Podle otisku poštovního razítka byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě dne 21. června 2004.

Podle doručenek zaslaných Ústavnímu soudu v kopii byl rozsudek Okresního soudu v Nymburce, č. j.

12 C 110/2002-60, doručen stěžovateli dne 15. července 2002.

Lhůta k podání ústavní stížnosti marně vypršela dne 12. září 2002 Usnesení Okresního soudu v Nymburce, č. j.

Nc 561/2003-3, bylo stěžovateli doručeno dne 28. srpna 2003.

Lhůta k podání ústavní stížnosti marně vypršela dne 27. října 2003.

V případě výše uvedených rozhodnutí byla ústavní stížnost podána po zákonem stanovené lhůtě.

Proto byla ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce, č. j.

12 C 110/2002-60, a usnesení, č. j.

Nc 561/2003-3, odmítnuta dle ustanovení § 43 odst.

1 lit. b) zákona.

Stěžovatelem tvrzené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství Nymburk ze dne 2. dubna 2004, sp. zn.

2 Zn 77/2004, mělo formu sdělení o postoupení věci předsedovi Okresního soudu v Nymburce.

Toto sdělení bylo odesláno obyčejnou poštou dne 5. dubna 2004 (podle údaje na stěžovatelem předložené kopii bylo toto rozhodnutí doručeno dne 13. dubna 2004).

Lhůta k případnému podání ústavní stížnosti by marně vypršela dne 14. června 2004.

Rozhodnutí Policie ČR, Okresního ředitelství Nymburk ze dne 1. dubna 2004, č.j.

ORNB-7/SKS-ST-2004, bylo vyrozuměním stěžovatele o neoprávněnosti podnětu stěžovatele.

Bylo odesláno doporučeně avšak bez doručenky dne 2. dubna 2004.

Na kopii zaslané Ústavnímu soudu stěžovatelem bylo uvedeno datum 5. dubna 2004.

Lhůta k případnému podání ústavní stížnosti by marně vypršela dne 4. června 2004.

Přípisem Okresního státního zastupitelství Nymburk ze dne 17. března 2004, sp. zn.

2 Zn 73/2004, bylo stěžovateli sděleno, že státní zástupce není příslušný k přezkumu rozsudků vydaných v občanskoprávním řízení.

Také toto sdělení bylo stěžovateli zasláno obyčejnou poštou, neboť se nejednalo o meritorní rozhodnutí.

Rovněž v případě stěžovatelem označeného přípisu Okresního státního zastupitelství Nymburk ze dne 5. dubna 2004, sp. zn.

1 Zn 2578/2003, se jednalo o sdělení nezávadnosti tiskopisu, sloužícího jako předvolání k podání vysvětlení.

Také toto sdělení bylo zasláno obyčejnou poštou.

Písemností Okresního státního zastupitelství Praha - východ, ze dne 11. března 2004, sp. zn.

2 Zn 64/2004 (správně sp. zn.

2 Zn 46/2004), byl stěžovatel státním zástupcem vyrozuměn o postoupení jeho podání k vyřízení příslušnému orgánu Policie ČR Nymburk, neboť nebylo podle obsahu posouzeno jako trestní oznámení.

Nejednalo se o rozhodnutí, a proto bylo stěžovateli zasláno obyčejnou poštou dne 16. března 2004.

V ústavní stížnosti uvedeným rozhodnutím Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 21. května 2004, sp. zn.

KZn 1230/2004, byl stěžovatel informován o posouzení jeho stížnosti.

V postupu Okresního státního zastupitelství Nymburk nebylo shledáno pochybení.

Tato informace neměla charakter rozhodnutí, byla však zaslána doporučeně a stěžovateli byla doručena dne 31. května 2004.

V uvedených případech není možno citované písemnosti, státního zastupitelství Nymburk ze dne 2. dubna 2004, sp. zn.

2 Zn 77/2004, ze dne 17. března 2004, sp. zn.

2 Zn 73/2004, ze dne 5. dubna 2004, sp. zn.

1 Zn 2578/2003, a dále Okresního státního zastupitelství Praha - východ, ze dne 11. března 2004, sp. zn.

2 Zn 46/2004, Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 21. května 2004, sp. zn.

KZn 1230/2004, a Policie ČR, Okresního ředitelství Nymburk ze dne 1. dubna 2004, č. j.

ORNB-7/SKS-ST-2004, hodnotit jako rozhodnutí, případně jiný zásah orgánu veřejné moci, ve smyslu ustanovení § 72 odst.

1 zákona.

Nejednalo se proto o nástroje, které by byly způsobilé takového zásahu do základních práv stěžovatele, jak ve své ústavní stížnosti namítl.

Nejedná se tedy o takové úkony orgánů veřejné moci, proti kterým je možno podat ústavní stížnost, nemohlo jimi objektivně dojít k zásahu do práv stěžovatele.

V daném případě se jedná pouze o jeho subjektivní pohled.

Ústavnímu soudu tedy nepřísluší jejich případný přezkum, a proto je tuto část ústavní stížnosti třeba odmítnout podle ustanovení § 43 odst.

1 lit. d) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. února 2005 JUDr.

Jiří Nykodým, v. r.soudce zpravodaj