Suchen
Zurück zu den Ergebnissen

Entscheidungsdetail

I.ÚS 247/01

Gericht
Ústavní soud
ECLI
ECLI:CZ:US:2001:1.US.247.01
Datum
29. 5. 2001
Textstatus
Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 247/01 ze dne 29. 5. 2001

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 247/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o návrhu navrhovatele JUDr. V. N., na obnovu řízení ve věci jeho ústavní stížnosti, odmítnuté usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 4. 1998, sp. zn. II. ÚS 389/97 , takto: Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se návrhem ze dne 20. 4. 2001 domáhal povolení obnovy řízení o jeho ústavní stížnosti, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 4. 1998, sp. zn. II. ÚS 389/97 . Uvedl, že návrh podává ve smyslu ust. § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), s odkazem na ust. § 228 a násl. o. s. ř., jelikož v poslední době prý vyšly najevo nové skutečnosti, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud již v několika svých rozhodnutích konstatoval, že zákon o Ústavním soudu možnost obnovy řízení nezná (s jedinou výjimkou, týkající se řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky pro velezradu podle § 96 a násl. citovaného zákona). Nezbývá proto, než na tuto konstantní judikaturu odkázat (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 458/98 , Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 12, usn. č. 75), a zopakovat, že přiměřené použití občanského soudního řádu a předpisů, vydaných k jeho provedení podle § 63 zákona o Ústavním soudu je možné pouze v těch typech řízení, které jsou stanoveny v čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR a konkretizovány zákonem o Ústavním soudu, kterým jsou při svém rozhodování soudci Ústavního soudu vázáni. Možnost subsidiárního použití o. s. ř. proto může sloužit pouze pro postup v řízeních, která jsou v Ústavě ČR a v zákoně o Ústavním soudu výslovně uvedena a nemůže vést k jejich rozšíření. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce připustit možnost obnovy řízení i v jiných případech, než ve shora uvedeném řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, musel by tak výslovně učinit. Ústavní soud proto podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh stěžovatele odmítl, aniž se zabýval jeho dalšími formálními a obsahovými nedostatky, neboť se jednalo o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 29. května 2001 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu