Entscheidungsdetail

IV.ÚS 428/98

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:1999:4.US.428.98
Datum: 12.10.1999
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 428/98 ze dne 10. 12. 1999

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu I V. US 428/98 ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců) JUDr. Evy Zarembové a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti Č., zastoupeného JUDr. Š.T., proti usnesení Městského soudil v Praze ze dne 28.7.1998, č.j. 28 Ca 81/98-28, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 1998, čj. 28 Ca 81/98-53, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Stěžovatel se včas podanou ústavní stížností domáhá, a to s odvoláním na porušení čl.

36 odst.

1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl.

4, čl.

90 a 95 odst.

I zákona č.

1/1993 Sb., zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.

1998, č.j.

28 C a 81/98-28, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 1998, čj.

28 Ca 81/98-53, kterým byl odmítnut pro opožděnost opravný prostředek, směřující proti rozhodnutí Magistrátu hl.města Prahy, ze dne 6.

1998, sp. zn.

PÚ 367/96/1, jehož výrokem č.

1 bylo podle ti 9 odst.

4 zákona č.

229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto, že V.B. a J.P. jsou vlastníky nemovitostí uvedených ve výroku č.

1 shora označeného rozhodnutí.

Z obsahu ústavní stížnosti, k ní přiložených listin a z obsahu Ústavním soudem vyžádaného spisu Městského soudu v Praze, sp. zn.

28 C 81/98, a spisu Magistrátu hl. města Prahy, sp. zn.

PÚ 367/96/1, Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze odmítl opravný prostředek stěžovatele, směřující proti shora označenému rozhodnutí pozemkového úřadu poté, co dospěl k závěru, že opravný prostředek byl podán po uplynutí zákonem (§ 250m odst.

2 o.s.ř.) stanovené 30 denní lhůty, když byl k Městskému soudu v Praze osobně podán dne 19.

1998, byt' lhůta k jeho podání skončila podle právního názoru Městského soudil v Praze dne 18.

1998.

V daném případě vyšel soud při svém rozhodnutí ze zjištění učiněných podle obsahu předloženého spisu správního orgánu, totiž že ve vztahu k osobě stěžovatele, který podal opravný prostředek proti rozhodnutí pozemkového úřadu, byl při doručování rozhodnutí pozemkového úřadu uplatněn právní režim náhradního doručení ve 2 IV.

US 423/98 smyslu § 24 odst.

2 zákona č.

71/1967 Sb., o správním řízení (dále jen "správní řád"), když ve smyslu citovaného ustanovení správního řádu byla podle dokladu o doručení učiněna vůči stěžovateli výzva dne 11.

1998 a dne 12.

1998 byla zásilka uložena na poště.

Za doručenou se tedy ve smyslu ust. § 24 odst.

2 správního řádu uvedená zásilka, tj. napadené rozhodnutí pozemkového úřadu, považuje dnem 16.

1998 (když 15.

1998 byla neděle), 30 denní lhůta k podání opravného prostředku tedy uplynula dnem 18.

1998.

Stěžovatel v podaném odůvodnění ústavní stížnosti v podstatě vytýká Městskému soudu v Praze, že při hodnocení důkazů pro dodržení lhůty k podání opravného prostředku vycházel pouze z ustanovení § 24 odst.

2 správního řádu, aniž by zvažoval, že doručování písemností ve správním řízení se řídí nejeli příslušnými ustanoveními správního řádu, ale též jinými právními předpisy, především vyhláškou č.

78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejich uživatelů, ve znění vyhlášky č.

59/1991 Sb. (dále poštovní řád).

Tato právní úprava má podle názoru stěžovatele význam pro posouzení, zda byla určitá písemnost jejímu adresátovi doručena. a jestliže ano, kdy.

Následně podrobně popisuje skutečnosti. týkající se doručení předmětného rozhodnutí, se závěrem, že způsob doručení ze strany pošly nebyl v souladu ani s pravidly obsaženými jak v § 24 odst.

2 správního řádu, tak ani v souladu s poštovním řádem, konkrétně s přílohou č.

5, bod 20, která je nedílnou součástí poštovního řádu.

Všechny výše uvedené důvody vedou pak stěžovatele k závěru, že ústavní stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze je protiústavní, a to pro svůj rozpor s čl.

36 odst.

J Listiny. kterým je každému zaručeno právo na spravedlivý proces, a dále pro rozpor s čl.4. čl.

90 a čI.

95 odst.

1 Ústavy ČR, neboť Městský soud v Praze tím, že nedostatečně zhodnotil důkazy, tykající se stanovení dne doručení zásilky (rozhodnutí) stěžovateli, a tíhl i počátku běhu zákonné 30 denní lhůty pro podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí, nedodržel ústavněprávní kautely, vyplývající z výše cit. ustanovení Listiny a Ústavy ČR.

Městský soud v Praze jako účastník řízení ve svém vyjádření k obsahu ústavní stížnosti navrhl její zamítnutí.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem připojeného spisu a po zvážení důvodů ústavní stížnosti dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná a odkazuje na závěry Městského soudu v Praze, který vycházel z dokladu o doručení rozhodnutí pozemkového úřadu stěžovateli, přičemž tento doklad vtěl všechny náležitosti potřebné k určení data doručení rozhodnutí ve smyslu § 24 odst.

2 správního řádu.

Za dodržení postupu při doručování písemnosti odpovídá příslušný poštovní úřad, nikoliv soud, a jestliže tedy soud vycházel z údajů uvedených na dokladu o doručení napadeného rozhodnutí, z nichž vyplynulo, že toto rozhodnutí bylo doručeno uložením dne 16.

1998, nelze jeho postupu vytýkat protiústavnost.

Z uvedeného důvodu byla proto ústavní stížnost podle § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 1999 JUDr.

Vladimír Čermák předseda senátu