Entscheidungsdetail

I.ÚS 363/99

Gericht: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:1999:1.US.363.99
Datum: 24. 8. 1999
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 363/99 ze dne 24. 8. 1999

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr.

Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele R., a.s., zastoupeného advokátem JUDr.

U., proti rozhodnutí Městského úřadu v Kladně ze dne 26.

1999, č.j.

ŽP/1187/98-249/Ví, proti rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10.

1999, č.j.

ŽP 1540/99 Od 249.1 St. a o návrhu na zrušení ustanovení § 9 odst.

3 zák. č.

125/1997 Sb., o odpadech, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í : Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 22.

1999 domáhá zrušení rozhodnutí Městského úřadu v Kladně ze dne 26.

1999 (pozn.: v hlavičce rozhodnutí je mylně uveden rok 1998), č.j.

ŽP/1187/98-249/Ví, kterým mu nebyl udělen souhlas k podnikání v oblasti nakládání s komunálním odpadem na území města Kladna a rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10.

1999, č.j.

ŽP 1540/99 Od 249.1 St., jímž bylo napadené rozhodnutí městského úřadu potvrzeno.

Stěžovatel se domnívá, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení ustanovení odst.

1 čl.

26 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), který "zaručuje každému právo svobodně podnikat" a dále jeho odst.

2, z něhož "vyplývá že podmínky a omezení pro výkon určitých činností nebo povolání může stanovit pouze zákon".

S článkem 26 odst.

2 Listiny je podle názoru stěžovatele v rozporu ustanovení § 9 odst.

3 zákona č.

125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen "zákon o odpadech"), "které dává pravomoc obci, aby stanovila podmínky, ze kterých může být souhlas s podnikáním v oblasti nakládání komunálním odpadem udělen", neboť "podmínky k podnikání nestanoví pak zákon, ale norma nižší právní síly, nebo dokonce rozhodnutí obce nemající obecně závazný charakter".

Ustanovení § 9 odst.

3 zákona o odpadech dále podle mínění stěžovatele vede ke stavu, "kdy podmínky jednotlivých subjektů pro podnikání v oblasti nakládání komunálním odpadem nejsou rovné, neboť každá obec stanoví zcela volně a neomezeně jiné podmínky pro podnikání, což je v rozporu s ust. čl.

1 Listiny základních práv a svobod".

Dále stěžovatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 25.

1998, sp. zn.

Pl.ÚS 14/98 , který se podle stěžovatelova názoru týká obdobné věci, v němž Ústavní soud "konstatoval, že rozsah předmětu právní regulace obcí je omezen základními právy a svobodami plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl.

10, jakož i na ně navazujícími zákony".

Stěžovatel dodává, že Ústavní soud v témže nálezu dospěl k závěru, že ustanovení čl.

26 odst.

2 Listiny "deleguje ke stanovení podmínek a omezení podnikatelské činnosti zákonodárce a vylučuje jednak subdelegaci a jednak možnou ingerenci jiných orgánů veřejné moci".

Proto stěžovatel podle ustanovení § 64 odst.

1 písm. d) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") navrhl, aby bylo - kromě zrušení napadených rozhodnutí správních orgánů - zrušeno i ustanovení § 9 odst.

3 zákona o odpadech.

Z ústavní stížnosti a z dokladů, které k ní stěžovatel připojil, vyplynulo, že nepožádal obecný soud, aby v režimu správního soudnictví přezkoumal zákonnost rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10.

1999, č.j.

ŽP 1540/99 Od 249.1 St. (§ 247 a násl. zákona č.

99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů).

Pro úplnost lze poznamenat, že ve srovnatelné záležitosti (kterou se Ústavní soud zabývá pod sp. zn.

I.ÚS 54/99 ) Krajský soud v Českých Budějovicích svoji kompetenci připustil.

Je proto zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení § 75 odst.

1 zákona o Ústavním soudu).

Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval návrhem na zrušení ustanovení § 9 odst.

3 zák. č.

125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějšího předpisu.

Jde o návrh pouze akcesorický, který sdílí právní osudy odmítnuté ústavní stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. srpna 1999 JUDr.

Vojen Güttler soudce zpravodaj