Entscheidungsdetail

8 Td 25/2026

Gericht: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:8.TD.25.2026.1
Datum: 22.07.2026
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

8 Td 25/2026-96 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 v trestní věci obviněné mladistvé AAAAA (pseudonym) , vedené u Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, pod sp. zn. 11 Tm 1/2026, o příslušnosti soudu takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněné mladistvé AAAAA , Okresní soud v Písku , soud pro mládež. Odůvodnění: 1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Písku podal dne 10.

4. 2026 u Okresního soudu v Písku (jako soudu pro mládež) obžalobu na obviněnou mladistvou AAAAA (dále jen „mladistvou“) pro provinění krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchané ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku s obviněnou J. M. Tohoto provinění se měla mladistvá dopustit tím (zkráceně), že dne 7. 1. 2026 v době od 16:25 hodin do 16:45 hodin v Písku se společně a po předchozí vzájemné domluvě se spoluobviněnou J. M. , dopustila jednání spočívajícího v tom, že do nákupního vozíku uložila zboží v obchodním domě Albert v souhrnné hodnotě 18 311 Kč, a bez zaplacení za přispění spoluobviněné opustila prodejní plochu a dále pokračovala ven z obchodního domu, kde byly následně zadrženy ostrahou prodejny, přičemž odcizením věcí způsobily poškozené společnosti Albert škodu ve výši 18 311 Kč.

2. Okresní soud v Písku, soud pro mládež, usnesením ze dne 29. 4. 2026 pod č. j. 11 Tm 1/2026-79, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr . ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 24 odst. 1 tr. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu, soudu pro mládež, jako soudu místně a věcně příslušnému k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. Z odůvodnění předloženého usnesení vyplývá, že okresní soud tak učinil proto, že podle jeho zjištění se mladistvá aktuálně zdržuje na adrese XY, okres XY , když současně podle sdělení mladistvé a její tety K.

Š. , se mladistvá u tety bude zdržovat i po narození dítěte, což podle mínění Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, je okolnost odůvodňující postup podle § 24 odst. 1 tr. ř. 3. N ejvyšší soud jako soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje v této věci v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 tr. ř. jako nejblíže společně nadřízený soud soudu, jenž tuto věc předložil k rozhodnutí sporu o příslušnost, a tomu, jemuž má být věc postoupena.

Přitom je vázán zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti v řízení ve věcech mladistvých zakotvenými především v ustanovení § 37 a § 39 z. s. m. 4. Podle § 37 odst. 1 z. s. m. řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle § 37 odst. 2 z. s. m. platí, že nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo.

Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v § 37 z. s. m. Z předloženého spisu rovněž vyplývá, že se vede trestní řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, neboť nebyly zjištěny podmínky vymezené v § 73 odst. 1 písm. a), b) z. s. m., jelikož mladistvá spáchala čin, pro nějž se řízení vede, ve věku přibližně 16 let a 6 měsíců, a do dne rozhodování nedovršila věku osmnácti let.

5. Nejvyšší soud po seznámení se s předmětnou věcí dospěl k závěru, že návrh Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, ze dne 29. 4. 2026, č. j. 11 Tm 1/2026-79, není důvodný při argumentaci, že by věc měl projednat Okresní soud v Uherském Hradišti, soud pro mládež, z důvodu, že se obviněná má zdržovat na adrese XY, okr. XY, u své tety. 6. Z obsahu připojeného trestního spisu Nejvyšší soud zjistil k poměrům mladistvé následující poznatky. Mladistvá v době vyhlášení předmětného usnesení Okresním soudem v Písku, soudem pro mládež, se podle svého vyjádření a vyjádření své tety měla zdržovat, a to i do budoucna na adrese tety mladistvé – XY, okr.

XY , což by mohlo odůvodňovat správnost úvah okresního soudu. Ze spisu však současně vyplývá, že následně, a to při doručování usnesení Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, ze dne 29. 4. 2026, č. j. 11 Tm 1/2026-79, nebylo možno mladistvé doručit na jí uvedenou adresu XY , a proto bylo doručováno na adresu Výchovný ústav pro nezletilé matky XY, XY (č. l. 79, 85). Tuto skutečnost si ověřil Nejvyšší soud mj. také dotazem na zmíněný ústav [Výchovný ústav, středisko výchovné péče, střední škola s jídelnou, XY, XY, XY (což odpovídá okresu XY)] a ze zprávy, kterou zmíněný výchovný ústav Nejvyššímu soudu doručil, vyplývá, že do uvedeného ústavu byla obviněná přijata 6.

5. 2026, tedy krátce po vydání usnesení Okresním soudem v Písku dne 29. 4. 2026. 7 . V souvislosti s postupem navrženým Okresním soudem v Písku, soudem pro mládež, je vhodné zmínit, že ze smyslu ustanovení § 37 odst. 1 z. s. m. rovněž plyne, že hledisko stálého bydliště by mělo zaručovat, že mladistvý je k tomuto místu vázán, a právě tato určitá fixace ke konkrétnímu místu může být garantem trvalosti a stability pobytu mladistvého, což jsou okolnosti důležité nejenom pro řádné zjištění a ověření poměrů mladistvého, ale též pro možnost co nejlepšího zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, eventuálně s jeho rodinou či blízkými osobami, a lze tak zajistit možnost účinného působení na takovou osobu i po skončení řízení.

Jenom propojením těchto, ale i dalších způsobů, jimiž lze na mladistvého působit, lze docílit naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§ 1 z. s. m.). V posuzované věci jsou však rozhodná další hlediska vymezená v § 37 odst. 2 z. s. m., která přicházejí do úvahy, pokud nelze některé místo, které je uvedeno v § 37 odst. 1 z. s. m. zjistit, nebo je-li mimo území České republiky. 8 . Nejvyšší soud již ve své judikatuře podmínky postupu podle § 37 z. s. m. vymezil a stanovil tak, že za místo, v jehož obvodu mladistvý bydlí, podle kterého se ve smyslu § 37 odst.

1 z. s. m. určuje místní příslušnost soudu pro mládež, nelze mechanicky přejímat formálně vykazované místo jeho trvalého pobytu, ale je potřeba pro jeho určení vždy ověřit, kde mladistvý skutečně bydlí . Za takové místo lze považovat například i výchovné zařízení, v němž mladistvý vykonává ústavní nebo ochrannou výchovu, pokud se nejedná jen o dočasný pobyt (viz např. rozhodnutí č. 15/2008 Sb. rozh. tr.). Je však nutné, aby v takovém místě mladistvý skutečně bydlel, takové místo nemůže být jen formální .

9 . V tomto směru tak nemůže být rozhodujícím hlediskem pro určení místní příslušnosti soudu v předmětné věci skutečnost, že mladistvá dočasně, přechodně nebo sporadicky pobývá u příbuzných (u tety) nebo ve výchovném ústavu , který se nachází v obvodu jiného místně příslušného soudu, když bez významu není ani zjištění, že zde v místě bydliště mladistvé nejsou ani orgány pověřené péčí o dítě, které by byly s mladistvou ve stálém kontaktu a znají nejen jí samotnou, ale také poměry s osobou mladistvé spojené – z nichž pochází (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.

8. 2011, sp. zn. 8 Td 46/2011). Hledisko uvedené jako první v § 37 odst. 1 z. s. m. je tak dáno zejména v případě, že mladistvý, jemuž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova a nachází se v některém z ústavů pro ně určených, eventuálně byl rozhodnutím soudu svěřen do péče jednomu z rodičů, udržuje kontakt s rodinou (eventuálně s druhým z rodičů), vrací se do místa svého původního bydliště nebo se v něm trvaleji zdržuje a má v něm okruh svých přátel, se kterými udržuje kontakty a další pevnější vazby (viz přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.

5. 2012, sp. zn. 8 Td 21/2012). 10. V posuzované věci Nejvyšší soud z dokladů založených ve spise zjistil, že čin, pro který je mladistvá stíhána, tato spáchala dne 7. 1. 2026 v obvodu Okresního soudu v Písku. Ze spisu rovněž vyplývá (viz shora bod 7), že mladistvá na adrese okresním soudem zmiňované se zdržovala pouze krátkodobě a ani zde nepřevzala předmětné usnesení, které bylo vydáno 29. 4. 2026. Jak si Nejvyšší soud ověřil, v době jeho rozhodování se mladistvá zdržovala, opět na jiném místě, ve Výchovném ústavu XY , tedy opět na místě bez bližších trvalejších vazeb, přičemž uvedená skutečnost byla následně známa i Okresnímu soudu v Písku, kam jí předmětné usnesení doručoval.

Přehlédnuta nemohla být ani skutečnost, že před spáchanou trestnou činností se měla mladistvá zdržovat na adrese XY, XY (adresa obecního úřadu – kdy stěží lze dovozovat k danému místu vazbu předpokládanou shora) a před tím, jak uvedla ve své výpovědi (č. l. 44), však původně bydlela v XY. 11. Z takto zjištěných poměrů mladistvé a všech dalších okolností, jak byly dosud v řízení konstatovány, Nejvyšší soud v souladu s podmínkami stanovenými v § 37 z. s. m. dospěl k závěru, že nelze učinit spolehlivý poznatek o tom, že mladistvá je fakticky poutána k jakémukoliv místu pobytu jakoukoliv vazbou, ať již osobní nebo věcnou, tudíž se jako jediné možné řešení určení místní příslušnosti nabízí místní příslušnost právě soudu pro mládež, v jehož obvodu mělo být provinění spácháno (v obvodu zmíněného soudu měla také původně bydlet), tudíž Okresní soud v Písku, soud pro mládež (§ 37 odst.

2 z. s. m.). 12 . Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud podle § 24 odst. 1 tr. ř. určil, že soudem místně příslušným k projednání věci mladistvé AAAAA, je Okresní soud v Písku, soud pro mládež. Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. 7. 2026 JUDr. Jan Engelmann předseda senátu