Entscheidungsdetail

30 Cdo 1947/2026

Gericht

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.1947.2026.1

Datum

05.08.2026

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

30 Cdo 1947/2026-94 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Janem Kolbou v právní věci žalobce V. S. , zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Hybešova 3041/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 42 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 147/2025, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 3.

2026, č. j. 54 Co 13/2026-79, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze jako soud odvolací výrokem I dovoláním napadeného rozsudku (identifikovaného v záhlaví) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 21. 11. 2025, č. j. 15 C 147/2025-35, kterým bylo zastaveno řízení co do úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 42 000 000 Kč od 23.

8. 2023 do 23. 8. 2025 (výrok I), dála byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 42 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi jeho účastníky (výrok III). Výrokem II dovoláním napadeného rozsudku pak odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Uvedeného nároku se žalobce domáhal jakožto náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci vedené pod sp. zn. 22 C 166/2023.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, přičemž navrhoval, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že se žalobě vyhovuje. V řízení o dovolání Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Soud prvního stupně po podání dovolání vyzval žalobce usnesením ze dne 1. 6. 2026, č. j. 15 C 147/2025-88, k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 14 000 Kč do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení, a to podle položky č.

23 bodu 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků coby přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZoSP“). Současně jej poučil o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen. Žalobce však na tomto soudním poplatku zaplatil toliko 4 000 Kč (viz záznam o složení na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 na č. l. 89 spisu soudu prvního stupně). Předmětem dovolacího řízení žalobce učinil peněžité plnění přesahující 100 000 Kč, tudíž podáním takového dovolání vznikla žalobci povinnost uhradit poplatek podle Položky 23 odst.

1 písm. d/ Sazebníku soudních poplatků, tedy ve výši 14 000 Kč (§ 4 odst. 1 písm. c/ ZoSP). Jelikož tak nebyl soudní poplatek za dovolání ani v dodatečné lhůtě 15 dní stanovené ve výše specifikované výzvě Obvodního soudu pro Prahu 2 dovolatelem zaplacen, postupoval Nejvyšší soud podle § 9 odst. 2 (věta třetí) ZoSP a dovolací řízení pověřeným členem senátu (§ 243f odst. 2 o. s. ř.) zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. 8. 2026 JUDr. Jan Kolba pověřený člen senátu