Entscheidungsdetail

27 Nd 236/2026

Gericht: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:27.ND.236.2026.1
Datum: 17.06.2026
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

27 Nd 236/2026 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně ANAFRA a. s. , se sídlem v Praze 4, 5. května 1109/63, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26878291, zastoupené Mgr. Radanem Janošem, advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 1727/108, PSČ 702 00, proti žalované MACARNE LIMITED , se sídlem v Londýně, Paul Street 86-90, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zahraniční osobě registrované pod č.

08699684, o zaplacení 15.318,22 USD s příslušenstvím a 11.158,12 USD, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto: I. K projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Nd 236/2026 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy. II. Věc vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Nd 236/2026 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě. Odůvodnění: 1. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 6. 5. 2026 žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 zákona č.

99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), určil, který soud je příslušný k řízení o připojeném návrhu na vydání platebního rozkazu, jímž se po žalované domáhá zaplacení částky 15.318,22 USD s příslušenstvím a částky 11.158,12 USD a uložení povinnosti žalované nahradit žalobkyni v podání vyčíslené náklady řízení. 2. K základu nároku na zaplacení požadovaných částek žalobkyně uvádí, že v průběhu dubna až června roku 2025 uzavřela s žalovanou kupní smlouvy na serverové komponenty a související služby montáže, které se řídily všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně uveřejněnými na jejích internetových stránkách (dále jen „smlouvy“ a „VOP“).

Žalovaná sjednané kupní ceny k datu splatnosti podle vystavených faktur nezaplatila. Nadto žalovaná svůj dluh v dopise ze dne 21. 7. 2025 uznala, přičemž se zavázala k jeho splacení do 30. 7. 2025, avšak ani k tomuto datu kupní ceny neuhradila. Jelikož kupní ceny ze smluv uhrazeny nebyly, žalobkyně dopisem ze dne 29. 12. 2025 od smluv odstoupila . 3. Požadované částky představují smluvní pokutu ve výši 15.318,22 USD v souladu s čl. III. odst. 3.8 pododst. 3.8.6 VOP, k jejíž úhradě žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne 8.

12. 2025, a to ve lhůtě do 18. 12. 2025, a zákonný úrok z prodlení z kupních cen ve výši 11.158,12 USD (od prodlení do zániku smluv). 4. Žalobkyně dovozuje pravomoc soudů České republiky z čl. X . odst. 10.3 VOP, v němž je ujednána pravomoc soudů České republiky, a navrhuje, aby Nejvyšší soud určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě. 5. Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.

11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sb. rozh. obč.). Předmětnou otázku posuzoval Nejvyšší soud podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). 6. Podle článku 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, dohodnou-li se strany, bez ohledu na jejich bydliště, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná.

Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. 7. S přihlédnutím k prorogační doložce obsažené ve VOP pak Nejvyšší soud v souladu s článkem 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis a závěry judikatury Soudního dvora Evropské Unie shrnutými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3215/2016, uzavírá, že v předmětné věci je dána pravomoc českých soudů (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 29 Nd 359/2017).

8. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. 9. Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. 10. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

11. Jelikož řízení bylo zahájeno u Nejvyššího soudu, který není věcně příslušný, rozhodl Nejvyšší soud podle § 104a odst. 4 o. s. ř., že k projednání a rozhodnutí věci jsou v souladu s § 9 odst. 1 o. s. ř. v prvním stupni příslušné okresní soudy. 12. Místní příslušnost konkrétních soudů v rámci České republiky za pomoci příslušných ustanovení občanského soudního řádu (srov. § 84 až § 89a o. s. ř.) nelze zjistit, jelikož žalovaná nemá na území České republiky obecný soud.

13. V situaci, kdy podle českých procesních předpisů nelze určit místní příslušnost soudu, pak Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, v jehož obvodu se nachází sídlo zástupce žalobkyně. Poučení : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 6. 2026 JUDr. Filip Cileček předsed a senátu