Entscheidungsdetail

21 Cdo 100/2026

Gericht

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2026:21.CDO.100.2026.1

Datum

20.04.2026

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

21 Cdo 100/2026-414 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senáru JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně P. J. , zastoupené Mgr. Petrem Šmídem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, proti žalovanému P. Č. , zastoupenému JUDr. Lubošem Komůrkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Benešova č. 1304/8, o určení vlastnictví a zaplacení 306 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 11 C 351/2020, o dovolání Mgr.

Petra Šmída, advokáta se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 21. října 2025, č. j. 54 Co 260/2025-394, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Ve sporu o určení vlastnického práva a zaplacení 306 000 Kč byl usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 3. 2023, č. j. 11 C 351/2020-330, žalobkyni jako zástupce ustanoven Mgr.

Petr Šmíd, advokát se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, a to pro řízení o dovolání žalobkyně v této věci. 2. Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 15. 9. 2025, č. j. 11 C 351/2020-376, určil Mgr. Petru Šmídovi odměnu a náhradu výdajů za zastupování žalobkyně ve výši 15 210 Kč, k odvolání zástupce žalobkyně Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 21. 10. 2025, č. j. 54 Co 260/2025-394, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že výši odměny a náhrady hotových výdajů určil ve výši 25 250 Kč.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal Mgr. Petr Šmíd dovolání a navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že určí odměnu a náklady ustanoveného zástupce „v plném rozsahu, jak byla účtována“, popř. aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 4. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání ustanoveného advokáta podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení s právnickým vzděláním) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 5. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. 6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11.

3. 2026, sp. zn. 31 Cdo 3205/2025 (vydaném podle § 19 a § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), sjednotil dosavadní nejednotnou praxi tříčlenných senátů v otázce přípustnosti dovolání proti usnesení o přiznání odměny a náhrady výdajů ustanoveného zástupce, představovanou např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2024, sp. zn. 28 Cdo 830/2024, na straně jedné, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4.

5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 793/2020, na straně druhé, a dospěl k závěru, že „proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odměně advokáta ustanoveného podle § 29 o. s. ř. či podle § 30 o. s. ř., není dovolání objektivně přípustné“. 7. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu, uvedené v napadeném rozhodnutí. Dovoláním lze totiž napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně (v § 237 až 238a o. s. ř.) připuštěna, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.

6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4706/2018). 8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání Mgr. Petra Šmída pro nepřípustnost odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). 9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. neodůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 4.

2026 JUDr. Marek Cigánek předseda senátu