Suchen
Zurück zu den Ergebnissen

Entscheidungsdetail

11 Tcu 27/2026

Gericht
Nejvyšší soud
ECLI
ECLI:CZ:NS:2026:11.TCU.27.2026.1
Datum
31.03.2026
Textstatus
Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

11 Tcu 27/2026-40 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky J. K. , rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 25.

7. 2019, sp. zn. 83 Hv 65/19i. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 83 Hv 65/19i, který nabyl právní moci dne 7. 8. 2019, byl J. K. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu profesionálně provedené závažné krádeže podle § 127, § 128 odst. 1 bod 5, § 130 odst. 1 první případ rakouského trestního zákoníku (dále jen „StGB“), dále přečinu zatajení listiny podle § 229 odst.

1 StGB a přečinu krádeže bezhotovostních platebních prostředků podle § 241e odst. 3 StGB. Za uvedené přečiny byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání třech let a šesti měsíců. 2. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 3. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst.

3 zákona. 4. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1.

7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 5. Z podaného návrhu, jakož i z obsahu připojeného spisu a dalších podkladů vyplývá, že citované cizozemské odsouzení bylo sice do evidence rejstříku trestů zaznamenáno dne 12.

7. 2023, avšak o uznání rozsudku Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 83 Hv 65/19i, který nabyl právní moci dne 7. 8. 2019, na území České republiky již dříve rozhodl podle § 306 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění účinném ke dni vydání daného rozhodnutí, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 6. 2020, sp. zn. 71 T 1/2020, a to ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10.

7. 2023, avšak o uznání rozsudku Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 83 Hv 65/19i, který nabyl právní moci dne 7. 8. 2019, na území České republiky již dříve rozhodl podle § 306 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění účinném ke dni vydání daného rozhodnutí, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 6. 2020, sp. zn. 71 T 1/2020, a to ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10.

8. 2020, sp. zn. 14 To 82/2020. 6. Uvedená skutečnost vyplývá jednak z aktuálního opisu evidence rejstříku trestů odsouzeného [srov. bod 5)], jednak z citovaného rozsudku Městského soudu v Praze a usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž bylo odvolání odsouzeného podle § 256 tr. řádu per analogiam zamítnuto. 7. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl a tento zamítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31.

3. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu