Entscheidungsdetail

6 Tdo 320/2020

Gericht

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.320.2020.1

Datum

31.03.2020

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

6 Tdo 320/2020-205 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2020 o dovolání, které podal obviněný L. L. , nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 3 To 321/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 3 T 10/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. L. odmítá. Odůvodnění: I.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 3 T 10/2019, byl obviněný L. L. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“ ), uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že „dne 22.1.2010 v 16.35 hodin vstoupil do prodejny papírnictví XY na ulici XY v Třebíči v úmyslu zmocnit se finančních prostředků z tržby, pod pohrůžkou násilí, kdy v ruce držel krátkou střelnou zbraň /pistoli/ a požadoval po prodavačce M.

Ch., nar. XY otevřít pokladnu, což poškozená z obavy o svůj život učinila a obviněný z ní odcizil bankovky v celkové výši 6.500 Kč, které si ukládal do kapsy zimní bundy, následně prodavačce přikázal, aby se otočila a šla dozadu, čehož využil a z prodejny odešel, čímž majiteli prodejny L. B., nar. XY způsobil celkovou škodu 6.500 Kč“. 2. Za tento zvlášť závažný zločin loupeže byl odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvacet šest měsíců.

Podle § 84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen, přičemž nad obviněným byl současně vysloven dohled v rozsahu uvedeném v § 49-51 tr. zákoníku. Podle § 85 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba podmíněného odsouzení s dohledem na dvacet čtyři měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozenému L. B. částku 6.500 Kč. 3. Odvolání, jež proti uvedenému rozsudku podal obviněný, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9.

10. 2019, sp. zn. 3 To 321/2019, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. II. 4. Proti shora citovan é mu usnesen í Krajsk é ho soudu v Brn ě podal obvin ě n ý dovol á n í , v n ě m ž uplatnil dovolac í d ů vod podle § 265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . 5. V první řadě uvedl, že provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorního rozhodnutí zohledněny, tj. soud je neučinil předmětem svých úvah a hodnocení, ačkoli byly řádně provedeny, dále že důkaz nebyl získán procesně přípustným způsobem, a tudíž měl být soudem a limine vyloučen z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu, a že v soudním rozhodování jsou učiněna skutková zjištění v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.

6. Následně namítl, že soud prvního stupně pominul tu skutečnost, že po celou dobu přípravného řízení orgány činné v trestním řízení zcela ignorovaly ustanovení § 2 odst. 5 (tr. ř.), kdy vědomě jednaly v rozporu s povinností „objasňovat pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede“, a při vyšetřování postupovaly jednostranně. 7. Oba soudy se podle něho řádně nevypořádaly s procesními námitkami obhajoby, jež opětovně následně zrekapituloval. Zmínil konstatování nalézacího soudu, že vzal za prokázaný skutkový děj, který byl zjištěn ze svědecké výpovědi poškozené.

6. Následně namítl, že soud prvního stupně pominul tu skutečnost, že po celou dobu přípravného řízení orgány činné v trestním řízení zcela ignorovaly ustanovení § 2 odst. 5 (tr. ř.), kdy vědomě jednaly v rozporu s povinností „objasňovat pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede“, a při vyšetřování postupovaly jednostranně. 7. Oba soudy se podle něho řádně nevypořádaly s procesními námitkami obhajoby, jež opětovně následně zrekapituloval. Zmínil konstatování nalézacího soudu, že vzal za prokázaný skutkový děj, který byl zjištěn ze svědecké výpovědi poškozené.

K tomu dovolatel namítl, že poškozená v prvotním protokolu uvedla, že osobu „téměř“ poznává, dále že jej poznává podle očí, které jsou tmavé, ač on je má světle modré, a že v protokolu o trestním oznámení uvedla, že pachatel měl tmavě modrou bundu, přičemž v průběhu rekognice měl pouze obviněný na sobě modrou bundu. Vzhledem k tomu, že rekognice (resp. svědectví poškozené) byla (bylo) jediným důkazem, je tato skutečnost alarmující. Je zarážející, že se soudy obou stupňů vůbec neobtěžovaly ve svém odůvodnění s těmito skutečnostmi vypořádat.

8. Dále dovolatel tvrdil, že nalézací soud účelově manipuloval s výpověďmi svědků F. P. a L. P., kdy jejich výpovědi jsou v rozporu se zvukovým záznamem a osoby svědků byly účelově znevěrohodňovány. Ohledně identikitu uvedl, že není podstatné, kdy byl vyhotoven, ale zda si jeho vyhotovení vůbec svědkyně pamatuje. Dále upozornil na slovní obrat v odůvodnění odvolacího soudu - „opakovaná“ identifikace - s tím, že tento je zavádějící a svědčící o návodném postupu orgánů činných v trestním řízení. 9. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst.

1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 3 To 321/2019-188 a rozsudek Okresního soudu v Třebíči č. j. 3 T 10/2019 a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Třebíči, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 10. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém sdělení uvedla, že se k tomuto dovolání nebude věcně vyjadřovat. Současně vyjádřila výslovný souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v § 265r odst.

1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. III. 11. Nejvy šší soud jako soud dovolac í ( § 265c tr. ř .) v prvn í ř ad ě zkoumal, zda je v ýš e uveden é dovol á n í p ří pustn é , zda bylo pod á no v č as a opr á vn ě nou osobou, zda m á v š echny obsahov é a form á ln í n á le ž itosti a zda poskytuje podklad pro v ě cn é p ř ezkoum á n í napaden é ho rozhodnut í nebo zda tu nejsou d ů vody pro jeho odm í tnut í .

1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. III. 11. Nejvy šší soud jako soud dovolac í ( § 265c tr. ř .) v prvn í ř ad ě zkoumal, zda je v ýš e uveden é dovol á n í p ří pustn é , zda bylo pod á no v č as a opr á vn ě nou osobou, zda m á v š echny obsahov é a form á ln í n á le ž itosti a zda poskytuje podklad pro v ě cn é p ř ezkoum á n í napaden é ho rozhodnut í nebo zda tu nejsou d ů vody pro jeho odm í tnut í .

12. Dosp ě l p ř itom k z á v ě ru, ž e dovol á n í podan é proti usnesen í Krajsk é ho soudu v Brn ě ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 3 To 321/2019, je p ří pustn é z hlediska ustanoven í § 265a odst. 1, odst. 2 p í sm. h) tr. ř . Obvin ě n ý je osobou opr á vn ě nou k pod á n í dovol á n í podle § 265d odst.

1 p í sm. c) tr. ř . Dovol á n í , kter é spl ň uje n á le ž itosti obsahu dovol á n í podle § 265f odst. 1 tr. ř ., podal prost ř ednictv í m sv é ho obh á jce, tedy v souladu s ustanoven í m § 265d odst. 2 tr. ř ., ve lh ů t ě uveden é v § 265e odst. 1 tr. ř . a na m í st ě ur č en é m t ý m ž z á konn ý m ustanoven í m.

13. Proto ž e dovol á n í lze podat jen z d ů vod ů uveden ý ch v ustanoven í § 265b tr. ř ., bylo d á le zapot ř eb í posoudit ot á zku, zda konkr é tn í argumenty, o n ěž se dovol á n í op í r á , lze pod ř adit pod uplatn ě n ý d ů vod uveden ý v p ř edm ě tn é m z á konn é m ustanoven í .

13. Proto ž e dovol á n í lze podat jen z d ů vod ů uveden ý ch v ustanoven í § 265b tr. ř ., bylo d á le zapot ř eb í posoudit ot á zku, zda konkr é tn í argumenty, o n ěž se dovol á n í op í r á , lze pod ř adit pod uplatn ě n ý d ů vod uveden ý v p ř edm ě tn é m z á konn é m ustanoven í .

14. Dovolac í d ů vod podle § 265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . je d á n v p ří padech, kdy rozhodnut í spo čí v á na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin é m nespr á vn é m hmotn ě pr á vn í m posouzen í . Uvedenou formulac í z á kon vyjad ř uje, ž e dovol á n í je ur č eno k n á prav ě pr á vn í ch vad rozhodnut í ve v ě ci sam é , pokud tyto vady spo čí vaj í v pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin ý ch skute č nost í podle norem hmotn é ho pr á va, nikoliv z hlediska procesn í ch p ř edpis ů .

Skutkov ý stav je p ř i rozhodov á n í o dovol á n í hodnocen v z á sad ě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jin á okolnost skutkov é povahy byly spr á vn ě pr á vn ě posouzeny, tj. zda jsou pr á vn ě kvalifikov á ny v souladu s p ří slu š n ý mi ustanoven í mi hmotn é ho pr á va. Dovolac í soud mus í (s v ý jimkou p ří padu tzv. extr é mn í ho nesouladu) vych á zet ze skutkov é ho stavu tak, jak byl zji š t ě n v pr ů b ě hu trestn í ho ří zen í a jak je vyj á d ř en p ř edev ší m ve v ý roku odsuzuj í c í ho rozsudku, a je povinen zjistit, zda je pr á vn í posouzen í skutku v souladu s vyj á d ř en í m zp ů sobu jedn á n í v p ří slu š n é skutkov é podstat ě trestn é ho č inu s ohledem na zji š t ě n ý skutkov ý stav.

Skutkov ý stav je p ř i rozhodov á n í o dovol á n í hodnocen v z á sad ě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jin á okolnost skutkov é povahy byly spr á vn ě pr á vn ě posouzeny, tj. zda jsou pr á vn ě kvalifikov á ny v souladu s p ří slu š n ý mi ustanoven í mi hmotn é ho pr á va. Dovolac í soud mus í (s v ý jimkou p ří padu tzv. extr é mn í ho nesouladu) vych á zet ze skutkov é ho stavu tak, jak byl zji š t ě n v pr ů b ě hu trestn í ho ří zen í a jak je vyj á d ř en p ř edev ší m ve v ý roku odsuzuj í c í ho rozsudku, a je povinen zjistit, zda je pr á vn í posouzen í skutku v souladu s vyj á d ř en í m zp ů sobu jedn á n í v p ří slu š n é skutkov é podstat ě trestn é ho č inu s ohledem na zji š t ě n ý skutkov ý stav.

15. Nejvy šší soud d á le zd ů raz ň uje, ž e ve smyslu ustanoven í § 265b odst. 1 tr. ř . je dovol á n í mimo řá dn ý m opravn ý m prost ř edkem ur č en ý m k n á prav ě v ý slovn ě uveden ý ch procesn í ch a hmotn ě pr á vn í ch vad, ale z á sadn ě nikoliv k revizi skutkov ý ch zji š t ě n í u č in ě n ý ch soudy ni žší ch stup ňů , ani k p ř ezkoum á v á n í jimi proveden é ho dokazov á n í .

T ěž i š t ě dokazov á n í je toti ž v ří zen í p ř ed soudem prvn í ho stupn ě a jeho skutkov é z á v ě ry m ůž e dopl ň ovat, pop ří pad ě korigovat jen soud druh é ho stupn ě v ří zen í o řá dn é m opravn é m prost ř edku ( § 259 odst. 3 tr. ř ., § 263 odst. 6, 7 tr. ř .).

T ěž i š t ě dokazov á n í je toti ž v ří zen í p ř ed soudem prvn í ho stupn ě a jeho skutkov é z á v ě ry m ůž e dopl ň ovat, pop ří pad ě korigovat jen soud druh é ho stupn ě v ří zen í o řá dn é m opravn é m prost ř edku ( § 259 odst. 3 tr. ř ., § 263 odst. 6, 7 tr. ř .).

T í m je napln ě no z á kladn í pr á vo dovolatele dos á hnout p ř ezkoum á n í v ě ci ve dvoustup ň ov é m ří zen í ve smyslu č l. 13 Ú mluvy a č l. 2 odst. 1 Protokolu č . 7 k Ú mluv ě . 16. V obecn é rovin ě pak plat í , ž e obsah konkr é tn ě uplatn ě n ý ch n á mitek, o n ěž se op í r á existence ur č it é ho dovolac í ho d ů vodu, mus í v ě cn ě odpov í dat z á konn é mu vymezen í tohoto dovolac í ho d ů vodu podle § 265b tr. ř ., nesta čí jen form á ln í odkaz na p ří slu š n é ustanoven í obsahuj í c í n ě kter ý z dovolac í ch d ů vod ů .

IV. 17. Obvin ě n ý sice form á ln ě deklaruje, ž e rozhodnut í obou soud ů spo čí vaj í na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku nebo na jin é m nespr á vn é m hmotn ě pr á vn í m posouzen í , fakticky se v š ak ve sv é argumentaci op í r á o v ý hrady v ý lu č n ě skutkov é , procesn í povahy.

Tvrd í toti ž vadn é proveden í rekognice a soud ů m obou stup ňů pak vyt ý k á , ž e nespr á vn ě zhodnotily proveden é d ů kazy a na tomto z á klad ě u č inily nespr á vn á skutkov á zji š t ě n í , resp. ž e jimi u č in ě n á skutkov á zji š t ě n í jsou v extr é mn í m nesouladu s proveden ý mi d ů kazy.

18. Svoj í argumentac í nenam í t á rozpor mezi skutkov ý mi z á v ě ry vykonan ý mi soudy po zhodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů a u ž itou pr á vn í kvalifikac í ani jin é nespr á vn é hmotn ě pr á vn í posouzen í soudy zji š t ě n ý ch skutkov ý ch okolnost í , neuplat ň uje žá dn é hmotn ě pr á vn í argumenty.

18. Svoj í argumentac í nenam í t á rozpor mezi skutkov ý mi z á v ě ry vykonan ý mi soudy po zhodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů a u ž itou pr á vn í kvalifikac í ani jin é nespr á vn é hmotn ě pr á vn í posouzen í soudy zji š t ě n ý ch skutkov ý ch okolnost í , neuplat ň uje žá dn é hmotn ě pr á vn í argumenty.

Dovolac í d ů vod podle § 265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . ve skute č nosti spat ř uje v poru š en í procesn í ch z á sad vymezen ý ch zejm é na v ustanoven í § 2 odst. 5, 6 tr. ř . Takov é n á mitky pod uveden ý (ani jin ý ) dovolac í d ů vod pod ř adit nelze. 19. Jak ji ž shora nazna č eno, Nejvy šší soud z á sadn ě nezasahuje do skutkov ý ch zji š t ě n í soud ů prvn í ho a druh é ho stupn ě .

Jen zcela v ý jime č n ě tak m ůž e u č init – a to s ohledem na principy vypl ý vaj í c í z ú stavn ě garantovan é ho pr á va na spravedliv ý proces – jestli ž e mezi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy je extr é mn í nesoulad . O ten se jedn á tehdy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í postr á daj í obsahovou spojitost s d ů kazy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vaj í z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů jsou opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů .

Nejvy šší soud je v š ak v dan é m ohledu povol á n korigovat pouze nejextr é mn ě j ší excesy (viz p ř im ěř en ě rozhodnut í Ú stavn í ho soudu sp. zn. III. Ú S 177/04, IV. Ú S 570/03 a dal ší ). 20. V tomto kontextu je nam í st ě konstatovat, ž e v posuzovan é v ě ci takov á situace nenastala – mezi proveden ý mi d ů kazy a skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů ni žší ch stup ňů nen í podle Nejvy šší ho soudu extr é mn í nesoulad d á n.

Nejvy šší soud je v š ak v dan é m ohledu povol á n korigovat pouze nejextr é mn ě j ší excesy (viz p ř im ěř en ě rozhodnut í Ú stavn í ho soudu sp. zn. III. Ú S 177/04, IV. Ú S 570/03 a dal ší ). 20. V tomto kontextu je nam í st ě konstatovat, ž e v posuzovan é v ě ci takov á situace nenastala – mezi proveden ý mi d ů kazy a skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů ni žší ch stup ňů nen í podle Nejvy šší ho soudu extr é mn í nesoulad d á n.

21. Je z ř ejm é , ž e soud prvn í ho stupn ě , kter é mu p ř edev ší m p ří slu ší d ů kazy prov á d ě t a hodnotit a na tomto z á klad ě zji šť ovat skutkov ý stav v ě ci, provedl dokazov á n í v rozsahu dostate č n é m pro rozhodnut í ve v ě ci a v od ů vodn ě n í sv é ho rozhodnut í rozvedl, jak hodnotil proveden é d ů kazy a k jak ý m z á v ě r ů m p ř itom dosp ě l.

Je p ř itom zjevn á logick á n á vaznost mezi proveden ý mi d ů kazy, jejich hodnocen í m a u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi relevantn í mi pro pr á vn í posouzen í i p ř ijat ý mi pr á vn í mi z á v ě ry. Soud druh é ho stupn ě se proto n á sledn ě po proveden é m p ř ezkumu se skutkov ý mi, pota ž mo pr á vn í mi, z á v ě ry nal é zac í ho soudu d ů vodn ě ztoto ž nil.

V t ě chto souvislostech je mo ž no poznamenat, ž e pokud soudy ni žší ch stup ňů p ř i vyvozov á n í sv ý ch skutkov ý ch z á v ě r ů vych á zely z v ý pov ě di po š kozen é M. Ch. jako p ří m é ho usv ě d č uj í c í ho d ů kazu, podpo ř en é ho tak é dal ší mi d ů kazy (v ý pov ěď mi sv ě dk ů J.

V t ě chto souvislostech je mo ž no poznamenat, ž e pokud soudy ni žší ch stup ňů p ř i vyvozov á n í sv ý ch skutkov ý ch z á v ě r ů vych á zely z v ý pov ě di po š kozen é M. Ch. jako p ří m é ho usv ě d č uj í c í ho d ů kazu, podpo ř en é ho tak é dal ší mi d ů kazy (v ý pov ěď mi sv ě dk ů J.

B., N. U. a J. M.), nelze konstatovat, ž e by jejich skutkov á zji š t ě n í byla zalo ž ena na sv é voln ý ch č i spekulativn í ch ú vah á ch, resp. ž e by se mohlo jednat o extr é mn í nesoulad mezi proveden ý mi d ů kazy a skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů (srov. nap ř . usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 8.

11. 2016, sp. zn. III. Ú S 3137/16). 22. Nejvy šší soud proto stru č n ě dod á v á pouze n á sleduj í c í skute č nosti. Pokud jde o n á mitku v ůč i zp ů sobu proveden í rekognice, pak tato je zcela ned ů vodn á . Nutno zd ů raznit, rekognice byla v dan é v ě ci provedena řá dn ě a tvrzen í obvin ě n é ho se nezakl á daj í na pravd ě .

Z obsahu spisu je z ř ejm é , ž e v prvn í f á zi rekognice nem ě l žá dn ý ze š esti figurant ů ani obvin ě n ý bundu. A ž n á sledn ě v z á v ě ru druh é f á ze rekognice byli po žá d á ni o oble č en í zimn í ch bund, tyto si obl é kli v š ichni, p ř i č em ž obvin ě n ý m ě l na sob ě bundu nikoli modr é barvy, ale barvy v í nov é č i fialov é (bundu modr é barvy, p ří padn ě v kombinaci s barvou č ernou, na sob ě m ě ly jin é osoby).

Z obsahu spisu je z ř ejm é , ž e v prvn í f á zi rekognice nem ě l žá dn ý ze š esti figurant ů ani obvin ě n ý bundu. A ž n á sledn ě v z á v ě ru druh é f á ze rekognice byli po žá d á ni o oble č en í zimn í ch bund, tyto si obl é kli v š ichni, p ř i č em ž obvin ě n ý m ě l na sob ě bundu nikoli modr é barvy, ale barvy v í nov é č i fialov é (bundu modr é barvy, p ří padn ě v kombinaci s barvou č ernou, na sob ě m ě ly jin é osoby).

Z uveden é ho je z ř ejm é , ž e oble č en í m osob, kter é byly rekognice úč astny, nemohlo doj í t ke zkreslen í jej í ch v ý sledk ů . Dlu ž no dodat, ž e pr ů b ě h rekognice nebyl negativn ě ovlivn ě n ani jin ý m zp ů sobem. Skute č nost, ž e pozn á vac í ří zen í prob ě hlo ve dvou f á z í ch (opakovan ě ) p ř itom rozhodn ě nelze ozna č it za vadu, kter á by m ě la negovat jeho v ý sledky.

Zcela odm í tnout je tak t ř eba ni čí m nepodlo ž en é tvrzen í dovolatele o tom, ž e snad org á ny č inn é v trestn í m ří zen í n ě jak ý m zp ů sobem ovlivnily po š kozenou, aby jej ozna č ila za pachatele shora popsan é ho skutku. Po š kozen á zcela samostatn ě , nez á visle, ozna č ila jednozna č n ě obvin ě n é ho jako pachatele.

Lich á je p ř itom n á mitka obvin ě n é ho, ž e po š kozen á v prvotním protokolu uvedla, že osobu „téměř“ poznává. V procesn í (procesn ě pou ž iteln é ) v ý pov ě di ani v r á mci rekognice se toti ž t í mto zp ů sobem, kter ý by snad m ě l relativizovat ur č itost a jednozna č nost identifikace obvin ě n é ho jako pachatele dan é ho skutku a trestn é ho č inu, nevyj á d ř ila.

Lich á je p ř itom n á mitka obvin ě n é ho, ž e po š kozen á v prvotním protokolu uvedla, že osobu „téměř“ poznává. V procesn í (procesn ě pou ž iteln é ) v ý pov ě di ani v r á mci rekognice se toti ž t í mto zp ů sobem, kter ý by snad m ě l relativizovat ur č itost a jednozna č nost identifikace obvin ě n é ho jako pachatele dan é ho skutku a trestn é ho č inu, nevyj á d ř ila.

23. Nelze tud íž č init z á v ě r, ž e by vykonan á skutkov á zji š t ě n í postr á dala obsahovou spojitost s proveden ý mi d ů kazy, ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vala z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , anebo ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů byla opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů , na jejich ž podklad ě byla u č in ě na.

Nen í p ř itom ú kolem Nejvy šší ho soudu jako soudu dovolac í ho, aby jednotliv é d ů kazy znovu reprodukoval, rozeb í ral, porovn á val, p ř ehodnocoval a vyvozoval z nich n ě jak é vlastn í skutkov é z á v ě ry. Ur č uj í c í je, ž e mezi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soudu prv é ho stupn ě , potvrzen ý mi rozhodnut í mi soudu druh é ho stupn ě , na stran ě jedn é a proveden ý mi d ů kazy (a souvisej í c í mi pr á vn í mi z á v ě ry) na stran ě druh é nen í extr é mn í nesoulad ve shora vymezen é m pojet í d á n.

Nadto lze dodat, ž e existence p ří padn é ho extr é mn í ho nesouladu mezi u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy nem ůž e b ý t zalo ž ena jen na tom, ž e obvin ě n ý p ř edkl á d á vlastn í hodnocen í d ů kaz ů a dovozuje z toho jin é skutkov é , pop ř . i pr á vn í z á v ě ry (viz nap ř . usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 18.

Nadto lze dodat, ž e existence p ří padn é ho extr é mn í ho nesouladu mezi u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy nem ůž e b ý t zalo ž ena jen na tom, ž e obvin ě n ý p ř edkl á d á vlastn í hodnocen í d ů kaz ů a dovozuje z toho jin é skutkov é , pop ř . i pr á vn í z á v ě ry (viz nap ř . usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 18.

12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1268/2013). 24. Na tomto m í st ě je vhodn é pouk á zat t éž na z á v ě ry Ú stavn í ho soudu vysloven é v jeho usnesen í ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. III. Ú S 1157/16, ž e ú stavn í po řá dek garantuje obvin ě n ý m osob á m pr á vo na odvol á n í (srov. č l. 2 Protokolu č .

7 k Ú mluv ě ), nikoliv na dal ší soudn í p ř ezkum. A č koliv i Nejvy šší soud mus í p ř i v ý kladu procesn í ch p ř edpis ů ct í t povinnost chr á nit z á kladn í pr á va a svobody (srov. č l. 4 Ú stavy Č esk é republiky), ned á vaj í mu z á konn é ani ú stavn í p ř edpisy prostor pro vlastn í p ř ehodnocov á n í obvykl ý ch rozpor ů mezi proveden ý mi d ů kazy.

Č l á nek 13 Ú mluvy, kter ý ka ž d é mu p ř izn á v á pr á vo na úč inn é pr á vn í prost ř edky n á pravy poru š en í pr á v zakotven ý ch Ú mluvou, takov ý prostor Nejvy šší mu soudu ned á v á . Takov ý mi prost ř edky jsou toti ž p ř edev ší m procesn í instituty v ří zen í p ř ed soudy ni žší ch stup ňů .

Odk á zat je mo ž no i na rozhodnut í Ú stavn í ho soudu ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. III. Ú S 1337/17, kde tento mj. uvedl, ž e institut dovol á n í nezakl á d á pr á vo na p ř ezkum rozhodnut í ni žší ch soud ů ve stejn é šíř i jako odvol á n í . Dovolac í soud nen í opr á vn ě n hodnotit tyt éž d ů kazy odli š n ě od soud ů ni žší ch stup ňů a nem ůž e ani vych á zet z jin ý ch skutkov ý ch zji š t ě n í .

Odk á zat je mo ž no i na rozhodnut í Ú stavn í ho soudu ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. III. Ú S 1337/17, kde tento mj. uvedl, ž e institut dovol á n í nezakl á d á pr á vo na p ř ezkum rozhodnut í ni žší ch soud ů ve stejn é šíř i jako odvol á n í . Dovolac í soud nen í opr á vn ě n hodnotit tyt éž d ů kazy odli š n ě od soud ů ni žší ch stup ňů a nem ůž e ani vych á zet z jin ý ch skutkov ý ch zji š t ě n í .

25. Č in í -li dovolatel za t é to situace kroky ke zpochybn ě n í skutkov ý ch z á v ě r ů vyj á d ř en ý ch v rozhodnut í ch soud ů ni žší ch stup ňů a v ý lu č n ě z toho dovozuje vadnost pr á vn í ho posouzen í skutku, pak nutno op ě tovn ě zd ů raznit, ž e jde o n á mitky z pohledu uplatn ě n é ho d ů vodu (i jin ý ch d ů vod ů ) dovol á n í irelevantn í .

V t é to souvislosti lze zm í nit usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. Ú S 681/04, podle n ě ho ž „ pr á vo na spravedliv ý proces ve smyslu č l. 36 odst. 1 Listiny z á kladn í ch pr á v a svobod nen í mo ž no vykl á dat tak, ž e garantuje ú sp ě ch v ří zen í č i zaru č uje pr á vo na rozhodnut í , je ž odpov í d á p ř edstav á m obvin ě n é ho.

Uveden ý m z á kladn í m pr á vem je „ pouze “ zaji šť ov á no pr á vo na spravedliv é soudn í ří zen í , v n ě m ž se uplatn í v š echny z á sady soudn í ho rozhodov á n í podle z á kona v souladu s ú stavn í mi principy. “ 26. Podle § 265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . Nejvy šší soud dovol á n í odm í tne, bylo-li pod á no z jin é ho d ů vodu, ne ž je uveden v § 265b tr. ř .

Uveden ý m z á kladn í m pr á vem je „ pouze “ zaji šť ov á no pr á vo na spravedliv é soudn í ří zen í , v n ě m ž se uplatn í v š echny z á sady soudn í ho rozhodov á n í podle z á kona v souladu s ú stavn í mi principy. “ 26. Podle § 265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . Nejvy šší soud dovol á n í odm í tne, bylo-li pod á no z jin é ho d ů vodu, ne ž je uveden v § 265b tr. ř .

Jeliko ž Nejvy šší soud v posuzovan é v ě ci shledal, ž e dovol á n í nebylo pod á no z d ů vod ů stanoven ý ch z á konem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . o jeho odm í tnut í bez v ě cn é ho projedn á n í . Za podm í nek § 265r odst. 1 p í sm. a) tr. ř . tak u č inil v neve ř ejn é m zased á n í .

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 31. 3. 2020 JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu