Entscheidungsdetail
20 Cdo 1595/2020

Gericht: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.1595.2020.1
Datum: 03.06.2020
Textstatus: Volltext verfügbar
Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.
20 Cdo 1595/2020-82 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné nezletilé M. S., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené matkou M. K., bytem tamtéž, proti povinnému P. S. , narozenému dne XY, bytem XY, t. č. ve Věznici Plzeň, zastoupenému JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská č. 224/37, pro výživné, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn.

19 E 6/2019, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. října 2019, č. j. 8 Co 566/2019-47, takto: Dovolání povinného se odmítá . Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 2. října 2019, č. j. 8 Co 566/2019-47, odmítl odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. ledna 2019, č. j. 19 E 6/2019-11, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí k uspokojení dlužného výživného od 1.

1. 2017 do 16. 1. 2019 ve výši 80 000 Kč, běžného výživného od 1. 2. 2019 ve výši 2 000 Kč měsíčně a nákladů výkonu rozhodnutí ve výši 300 Kč, a to srážkou z pracovní odměny, která povinnému přísluší proti Věznici Plzeň za konané práce. Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č.

296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé z. ř. s. se s účinností tohoto zákona (tj. od 1.

1. 2014) přesunula z ustanovení § 238 odst.

1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do citovaného § 30 z. ř. s. (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015).

Jelikož v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí ve věci výživného pro nezletilé dítě, upravené v hlavě páté části druhé z. ř. s. (§ 511 a násl. z. ř. s.), a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v § 30 z. ř. s., není dovolání přípustné (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4947/2017).

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 6. 2020 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu