Entscheidungsdetail
25 Nd 279/2016
- Gericht
- Nejvyšší soud
- ECLI
- ECLI:CZ:NS:2016:25.ND.279.2016.1
- Datum
- 31.08.2016
- Textstatus
- Volltext verfügbar
Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.
25 Nd 279/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobkyně BLOOMING s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, IČO 28984552, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti žalované Crius Capital, SE , se sídlem v Bratislavě, Krížna 56, Slovenská republika, IČO 36862070, o 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, o určení věcné a místní příslušnosti soudu podle § 104a odst. 4 a § 11 odst. 3 o. s. ř., takto: I. K projednání a rozhodnutí této věci jsou příslušné okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 1. III. Neurčuje se , který soud je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Odůvodnění: Žalobkyně podala k Nejvyššímu soudu žalobu, v níž se po žalované domáhá zaplacení 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, a současně navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil k jejímu projednání místně příslušný soud, neboť obě strany si ve smlouvě o úvěru ze dne 17. 6. 2011 sjednaly, že k projednání a rozhodnutí sporů a jiných právních věcí vyplývajících z právního vztahu založeného touto smlouvou je dána pravomoc soudů České republiky. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Podle odst. 6 téhož ustanovení v usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno. Protože zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se žaloba týká, rozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (§ 9 odst. 3 o. s. ř.), a předmět řízení zároveň nespadá ani do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 9 odst. 2 o. s. ř.), rozhodl Nejvyšší soud, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.). Zároveň rozhodl o tom, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 1, tj. soudu, v jehož obvodu má sídlo žalobkyně, a je proto z hlediska procesní ekonomie soudem pro další postup nejvhodnějším, přičemž se tím ovšem nepředjímá jeho případná místní příslušnost. Protože zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se žaloba týká, rozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (§ 9 odst. 3 o. s. ř.), a předmět řízení zároveň nespadá ani do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 9 odst. 2 o. s. ř.), rozhodl Nejvyšší soud, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.). Zároveň rozhodl o tom, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 1, tj. soudu, v jehož obvodu má sídlo žalobkyně, a je proto z hlediska procesní ekonomie soudem pro další postup nejvhodnějším, přičemž se tím ovšem nepředjímá jeho případná místní příslušnost. V posuzovaném případě jde totiž o řízení s mezinárodním prvkem, neboť žaloba směřuje proti právnické osobě se sídlem na území Slovenské republiky, tedy v členském státě Evropské unie. Spor je veden o plnění ze smlouvy, v níž si strany sjednaly prorogační doložku ve prospěch českých soudů. Podle článku 25 odst. 1 věty první a druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. V usnesení ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Nd 336/2007, publikovaném pod č. 14/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zaujal Nejvyšší soud závěr, že v režimu nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že (s výjimkou věcí výlučné příslušnosti podle článku 22 nařízení) soud nemůže přezkoumávat svoji mezinárodní příslušnost (pravomoc) a místní příslušnost dříve, než doručí žalobu žalovanému a umožní mu tak, aby se k ní vyjádřil. Příslušnost procesního soudu může být totiž založena i postupem podle článku 24 nařízení, tj. tím, že se žalovaný vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti procesního soudu. Teprve poté, kdy je žalovanému žaloba doručena a ten příslušnost procesního soudu nezaloží podle článku 24 nařízení, může soud prvního stupně zkoumat podmínky (mezinárodní a místní) příslušnosti a postupovat podle okolností případu i např. podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2013, sp. zn. 33 Nd 250/2012). Uvedený závěr pak nepochybně platí i v režimu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, které od 10. 1. 2015 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 44/2001. Z uvedeného plyne, že v posuzovaném případě nebyly splněny podmínky pro postup podle § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované dosud nebyla doručena žaloba. Nejvyšší soud tudíž nemohl určit, který soud je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Na Obvodním soudu pro Prahu 1 bude, aby v intencích popsaného postupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 – vzhledem k tomu, že nejde o žádný z případů výlučné příslušnosti podle článku 24 nařízení – doručil žalobu žalované a umožnil jí tak založit (mezinárodní a místní) příslušnost podle článku 26 odst. 1 nařízení. Teprve v případě, že žalovaná po doručení žaloby příslušnost podle uvedeného článku nezaloží, bude možno případně postupovat podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. srpna 2016 JUDr. Petr Vojtek předseda senátu