Entscheidungsdetail

26 Cdo 400/2013

Gericht

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.400.2013.1

Datum

28.05.2013

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

26 Cdo 400/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně L. K., zastoupené Mgr. Lenkou Sršňovou, advokátkou se sídlem Šumperk, ul. Dr. E. Beneše 12, proti žalovanému M. K. , zastoupenému Mgr. Davidem Reifem, advokátem se sídlem Jeseník, Krameriova 503, o zrušení společného nájmu družstevního bytu manžely, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn.

10 C 166/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. února 2012, č. j. 12 Co 408/2011-70, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (soud odvolací) rozsudkem ze dne 2. 2. 2012, č.j. 12 Co 408/2011-70, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jeseníku (soudu prvního stupně) ze dne 31.

5. 2011, č.j. 10 C 166/2010-35, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 6. 2011, č.j. 10 C 166/2010-40, kterým bylo zrušeno právo společného nájmu účastníků k tam specifikovanému družstevnímu bytu a určeno, že nadále bude jeho nájemcem, jakož i členem družstva žalovaný, a v části, v níž byla žalované uložena povinnost byt vyklidit, byla žaloba zamítnuta, a dále rozhodnuto o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu, jenž mu byl doručen dne 27.

3. 2012, podal žalovaný (zastoupen advokátem) dne 23. 5. 2012 tzv. blanketní dovolání, v němž chyběl údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Podle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. 12. 2012 (srov. čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.) – dále též jen „o.s.ř.“, v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241b odst. 3 věty první o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, nemůže být prodloužena a její zmeškání nelze prominout (srov. § 55, § 58 odst.

1, § 240 odst. 2 věta první o.s.ř.); jejím marným uplynutím se proto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o.s.ř.), se stává po uplynutí lhůty k podání dovolání bezpředmětnou. Jelikož v projednávané věci žalovaný v dvouměsíční dovolací lhůtě (tj. do pondělí 28. 5. 2012) podal toliko blanketní dovolání (jež neobsahovalo údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá), marným uplynutím této lhůty se tak vady dovolání staly neodstranitelnými, přičemž k opožděnému doplnění dovolání doručenému soudu prvního stupně dne 22.

7. 2012 nelze přihlížet. Protože pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp.zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na výše uvedené proto dovolací soud dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst.

5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. května 2013 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r. předsedkyně senátu