Suchen
Zurück zu den Ergebnissen

Entscheidungsdetail

4 Nd 317/2011

Gericht
Nejvyšší soud
ECLI
ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.317.2011.1
Datum
10.11.2011
Textstatus
Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

4 Nd 317/2011-93 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce P. Z. , zastoupeného Mgr. Václavem Hodkem, advokátem se sídlem Plachého 30, 301 00 Plzeň, proti žalovanému AAA Auto, a.s. , se sídlem Husovo náměstí 14, 253 01 Hostivice, zastoupené Mgr. Danem Loukotou, advokátem se sídlem Zubatého 450/9, 150 00 Praha 5, o zaplacení částky 382.565,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha- západ pod sp. zn.

21 C 216/2010, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o.s.ř., t a k t o : Věc vedená u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 21 C 216/2010 s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov. O d ů v o d n ě n í : Ve shora označené věci předložil Okresní soud Praha-západ Nejvyššímu soudu k rozhodnutí návrh žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst.

2, 3 o.s.ř. Okresnímu soudu Brno-venkov. Žalovaný tento návrh odůvodnil tím, že u Okresního soudu Brno-venkov je mezi stejnými účastníky pod sp. zn. 14 C 41/2010, vedeno řízení o náhradu škody, kdy se jedná o řízení skutkově související, neboť se týká věcí vyplývajících z pracovního poměru žalobce u žalovaného. Žalovaný proto považuje za vhodné spojení obou řízení, a proto podal návrh na delegaci věci Okresnímu soudu Brno-venkov. S návrhem žalovaného vyslovil žalobce při jednání před Okresním soudem Praha- západ dne 15.

9. 2011 svůj nesouhlas s tím, že pokud by přes tento nesouhlas byla obě řízení spojena, pak považuje žalobce za vhodné, aby ke spojení obou řízení došlo u Okresního soudu Praha-západ a věci byly nadále tímto soudem projednávány. Okresní soud Praha-západ poté návrh žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov (v předkládací zprávě zjevným omylem uveden Okresní soud v Blansku) předložil k rozhodnutí Nejvyššímu soudu. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno- venkov projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V posuzovaném případě z obsahu předloženého spisu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení.

Důvod, kterým žalovaný návrh odůvodňuje, by sice mohl nasvědčovat sám o sobě určitému urychlení řízení, nicméně s ohledem na obsah spisu vedeného u Okresního soudu Praha-západ je zjevné, že řízení u tohoto soudu je již v natolik pokročilém stadiu, že přikázání věci jinému soudu by naopak mohlo znamenat neodůvodněné průtahy. Bez povšimnutí nelze ponechat ani názor žalobce, že pokud by mělo dojít k delegaci věci a sloučení řízení, pak je nutno uvažovat i o vedení řízení právě před Okresním soudem Praha-západ.

Důvod, kterým žalovaný návrh odůvodňuje, by sice mohl nasvědčovat sám o sobě určitému urychlení řízení, nicméně s ohledem na obsah spisu vedeného u Okresního soudu Praha-západ je zjevné, že řízení u tohoto soudu je již v natolik pokročilém stadiu, že přikázání věci jinému soudu by naopak mohlo znamenat neodůvodněné průtahy. Bez povšimnutí nelze ponechat ani názor žalobce, že pokud by mělo dojít k delegaci věci a sloučení řízení, pak je nutno uvažovat i o vedení řízení právě před Okresním soudem Praha-západ.

Nejvyšší soud však především uvážil skutečnost, že v dosavadním průběhu řízení byl žalovaným již jednou návrh na spojení obou věcí předložen, a to při jednání před Okresním soudem Praha-západ dne 5. 1. 2011, kdy usnesením Okresního soudu Praha-západ byl tento návrh zamítnut a účastníci řízení byli řádně poučeni, že proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (viz č. l. 64f). S ohledem na uvedené skutečnosti Nejvyšší soud České republiky návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst.

2 o. s. ř. Okresnímu soudu Brno-venkov nepřikázal. Poučení : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. listopadu 2011 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á