Entscheidungsdetail

3 Tdo 1084/2011

Gericht: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.1084.2011.1
Datum: 08.09.2011
Textstatus: Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

3 Tdo 1084/2011-14 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. září 2011 o dovolání podaném J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 6 To 194/2011 ze dne 12. 5. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, pod sp. zn. 104 T 90/2010, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu Karviná, pobočka Havířov sp. zn.

104 T 90/2010 ze dne 18. 1. 2011 byl dovolatel uznán vinným pod bodem ad 1) přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (dále jen tr. zák.) a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák. a pod bodem ad 2) přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku.

Za uvedené přečiny byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků. V předmětné věci podal J. Š. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 6 To 194/2011 ze dne 12. 5. 2011 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. Š. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že stran skutku uvedeného pod bodem ad 1) citovaného rozsudku nalézacího soudu se popsaného jednání dopustil ve stavu krajní nouze, když utrpěl v rozhodné době sečné zranění na hlavě, jím vyžádaná záchranná služba dlouho nepřijížděla, a protože krvácení nepřestalo, rozhodl se za těchto okolností dopravit k lékařskému ošetření sám.

Přitom oblast jeho bydliště není obsloužena taxislužbou a bydlí na samotě bez sousedů. Uvedeným jednáním tak odvracel nebezpečí, které hrozilo jeho zdraví či dokonce životu. Přitom v době, kdy byl zastaven hlídkou Policie České republiky u něj nebyla provedena dechová zkouška, když ani provedena být nemohla, protože po operaci hrtanu nedýchá ústy, ale pomocí tzv. totální tracheotomie. Zasahujícím policistům sdělil, že v poledne téhož dne vypil menší množství vodky a dvě desetistupňová piva, přičemž soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie v rámci vyhotoveného znaleckého posudku uvedl, že s ohledem na uváděné množství a kombinaci požitého alkoholu a na příslušný časový odstup, nelze předpokládat, že by obsah alkoholu v těle dovolatele v kritické době dosahoval hranice jedné promile.

Znalec přitom vycházel z výpovědí zasahujících policistů, kteří tvrdili, že se dovolatel pohyboval nepřirozeně až nekoordinovaně, vrávoral. Takovéto počínání dovolatele však bylo způsobeno v důsledku otřesení a šoku jeho zraněním. Za těchto okolností proto nelze dospět k závěru, že byl při předmětné jízdě automobilem ovlivněn alkoholem. Ke skutku označeného pod bodem ad 2) citovaného rozsudku uvedl, že pokud se k němu doznal tak jenom proto, že příslušné protokoly podepsal, aniž by se seznámil s jejich obsahem, neměl u sebe brýle, důvěřoval policistům, když také uvedl, že jejich stanovisko k jeho osobě mohlo být negativní pro konflikty, které s nimi měl v minulosti.

Má za to, že na základě uvedeného nebylo prokázáno, že by řídil v rozhodné době motorové vozidlo a tudíž se nemohl označeného přečinu dopustit. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil podle § 265k tr. ř. citované usnesení odvolacího soudu a aby „dle ustanovení § 265m trestního řádu nově rozhodl, že se odsouzený zprošťuje obžaloby v celém rozsahu, případně aby podle ustanovení § 265 l odst. 1 trestního řádu přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že významná část vznesených námitek směřuje proti hodnocení provedených důkazů, avšak z učiněných skutkových zjištění co do jejich obsahu i rozsahu bylo možné přistoupit spolehlivě i k závěrům právním. K uplatněnému dovolacímu důvodu a jemu odpovídající námitce s tím, že dovolatel jednal v krajní nouzi státní zástupce uvedl, že dovolatel čekal na sanitku marně po dobu 5-10 minut, což je však doba nedosahující limitu záchranné služby pro příjezd k pacientovi, přičemž zranění dovolatele bylo prokazatelně lehké a jeho život nijak neohrožovalo a podmínky krajní nouze z hlediska ustanovení § 28 tr. zák. splněny nebyly.

Proto navrhl, aby takto podané dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto, jako zjevně neopodstatněné. Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.

Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadených skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozsudku soudu prvního stupně, dovolatel namítl stran skutku uvedeného pod bodem ad 1) citovaného rozsudku, že v rozhodné době nebyl podnapilý a automobil řídil ve stavu krajní nouze, protože byl zraněn, vůz záchranné služby, který volal, dlouho nejel, a proto v důsledku svého zranění, kdy krvácel z hlavy, jednal ve stavu krajní nouze v obavách o svůj život či zdraví. Proto svým jednáním (činem), jinak trestným, odvracel nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem (ochrana života či zdraví), a proto také jeho čin nemůže být trestným.

Uvedená námitka tak byla uplatněna právně relevantně, současně je však zjevně neopodstatněnou. Z učiněných skutkových zjištění totiž především plyne, že zmiňované zranění dovolatele spočívalo v podobě lehké tržné rány na hlavě (v délce 4 cm), které sice krvácelo, avšak zjevně nebylo takového charakteru, aby v dovolateli vyvolalo oprávněný pocit, že jde zranění, které jej vážně ohrožuje na zdraví či dokonce na životě. Tomu svědčí lékařská zpráva (na čl. 22-23 spisu) ze které zjevně plyne, že šlo o lehké poranění, nikoliv poranění ohrožující život.

Přitom nelze ani přehlédnout, že dovolatel volal záchrannou službu, kdy tísňová výzva byla přijata ve 23,39 hod. a aniž by vyčkal za daných okolností příjezdu sanity (při nepochybném vědomí, že nebyl vážně ohrožen), rozhodl se jet sám (takřka bezprostředně po zavolání sanity) automobilem na ošetření. To v době, kdy byl podnapilý a věděl, že má zakázáno řídit motorová vozidla. Jeho podnapilost byla prokázána výpověďmi zasahujících policistů, kteří podrobně popsali, jakým způsobem se po zastavení choval a to poukazem na jeho vrávorání i pach alkoholu z úst, který je nepochybně cítit i přes zavedenou tracheotomii, když takto nebylo možné provést dechovou zkoušku, když odběr krve resp. moči dovolatel odmítl.

Jeho tvrzení, že alkoholické nápoje požíval kolem poledne se tak jeví jako nepravdivé a účelově vedené, když v těchto souvislostech nelze přehlédnout ani to, že dovolatel uvedl, že ani neví jak ke svému zranění přišel. Konečně ve věci byl podán i zmíněný znalecký posudek, v rámci kterého na základě učiněných skutkových zjištění znalec dovodil míru podnapilosti dovolatele v kritické době. Lze tedy z pohledu výše uvedené a právně relevantně uplatněné námitky existence krajní nouze uzavřít, že o krajní nouzi ve smyslu § 28 tr. zák., nešlo, neboť popsaným činem neodvracel nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem.

Ostatní námitky dovolatele jsou potom skutkového charakteru a jsou pouhou (nepodloženou) polemikou s učiněnými skutkovými zjištěními a hodnocením jednotlivých důkazů. Nic na tom nemění ani pochybení odvolacího soudu, který zcela v rozporu s učiněnými skutkovými zjištěními a ve věci vedeným dokazováním v důvodech svého rozhodnutí nepochopitelně poukázal i na to, že podnapilost dovolatele byla prokázána i orientační dechovou zkouškou, která byla provedena řádně kalibrovaným detekčním přístrojem, když právě ta (s ohledem na zavedenou tracheotomii dovolatele) provedena nebyla a ani provedena být nemohla.

Pouze skutkové námitky byly dovolatelem uplatněny i v případě skutku uvedeného pod bodem ad 2) citovaného rozsudku, kdy z výpovědi označených svědků i z výpovědi samotného dovolatele (byť později nevěrohodně měněnou) nepochybně plyne, že svým (popsaným) jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zák. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout, jako zjevně neopodstatněné.

Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 8. září 2011 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka