Entscheidungsdetail

22 Cdo 3602/2011

Gericht

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2011:22.CDO.3602.2011.1

Datum

27.10.2011

Textstatus

Volltext verfügbar

Die Entscheidungstexte werden in der tschechischen Originalfassung angezeigt.

22 Cdo 3602/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) V. S. , b) D. V. , proti žalovaným 1) A. M. , 2) K. S. S. , 3) M. W. , 4) V. V. , 5) L. V. , 6) L. V. , 7) B. M. , 8) J. A. , zastoupenému JUDr.

Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, 9) L. A., zastoupenému JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, o určení vlastnického práva k nemovitostem a o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 79/2004, o dovolání Bohumila Miklášika proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2011, č. j. 68 Co 364/2011-308, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í : Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. prosince 2009, č. j.

9 C 79/2004-254, opravil výrok V. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. března 2009, č. j. 9 C 79/2004-235, tak, že správně zní: „V. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice náhradu nákladů řízení ve výši 47 471,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 9“. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně Dagmar Vargové usnesením ze dne 12. srpna 2011, č. j. 68 Co 364/2011-308, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že „žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice náhradu nákladů řízení“, jinak jej potvrdil.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný B. M. dovoláním a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. Ostatní účastníci řízení se k dovolání nevyjádřili. Dovolání není přípustné. Proti výrokům o náhradě nákladů řízení totiž není dovolání přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. ledna 2000, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2003, pod pořadovým č. 4). Nejvyšší soud České republiky dovolání dovolatele proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť procesně neúspěšný dovolatel právo na náhradu dovolacího řízení nemá a ostatním účastníkům řízení náklady v dovolacím řízení náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. října 2011 Mgr. Michal Králík, Ph.D., v. r. předseda senátu