Detail rozhodnutí
III.ÚS 202/23 #1
- Soud
- Ústavní soud
- ECLI
- ECLI:CZ:US:2023:3.US.202.23.1
- Datum
- 28. 2. 2023
- Stav textu
- plný text dostupný
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 202/23 ze dne 28. 2. 2023 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Jantuly, zastoupeného JUDr. PhDr. Karolinou Spozdilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Národní 416/37, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2022 č. j. 20 Cdo 2798/2022-230, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta ústavní stížnost, v níž tvrdil, že napadeným usnesením Nejvyššího soudu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V ústavní stížnosti navrhoval, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil napadené usnesení Nejvyššího soudu. 2. Z ústavní stížnosti a přiloženého usnesení Nejvyššího soudu se podává, že předmětem řízení před obecnými soudy byl návrh povinných Miroslava a Marie Bártových na zastavení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněného (stěžovatele) ve výši 153 995,81 Kč, vedené soudním exekutorem JUDr. Chaloupkem, pověřeným k tomu usnesením Okresního soudu ze dne 8. 2. 2019 č. j. 9 EXE 31/2019-11. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 10. 2021 č. j. 9 EXE 31/2019-160, by návrh povinných na zastavení exekuce zamítnut. Uvedené závěry byly potvrzeny Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, a to usnesením ze dne 23. 5. 2022 č. j. 30 Co 4/2022-200. Nejvyšší soud k dovolání povinných usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 10. 2021 č. j. 9 EXE 31/2019-160 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 23. 5. 2022 č. j. 30 Co 4/2022-200 zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v České Lípě k dalšímu řízení. 3. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4). 4. V souladu s takto vyjádřenou subsidiaritou ústavní stížnosti ve vztahu k jiným procesním prostředkům, které zákon poskytuje k ochraně práva, může ústavní stížnost směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tedy rozhodnutím o posledním takovémto prostředku. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní [např. nález ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04 (N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)]. 4. V souladu s takto vyjádřenou subsidiaritou ústavní stížnosti ve vztahu k jiným procesním prostředkům, které zákon poskytuje k ochraně práva, může ústavní stížnost směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tedy rozhodnutím o posledním takovémto prostředku. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní [např. nález ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04 (N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)]. 5. Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje procesní a obsahové podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Jde tedy o ústavní stížnost nepřípustnou podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť jak vyplývá z výroku napadeného usnesení, Nejvyšší soud zrušil předcházející usnesení obou soudů nižších instancí a věc vrátil Okresnímu soudu v České Lípě k dalšímu řízení podle § 243e odst. 1 a 2 občanského soudního řádu. Řízení před obecnými soudy v důsledku kasačního zásahu Nejvyššího soudu dále pokračuje a stěžovatel má k dispozici zákonné prostředky, kterými může napadnout případné pro něj nepříznivé rozhodnutí. 6. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle § 75 odst. 1 a § 43 odst. l písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. února 2023 Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj