Detail rozhodnutí

III.ÚS 2653/22 #1

Soud: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2022:3.US.2653.22.1
Datum: 18. 10. 2022
Stav textu: plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 2653/22 ze dne 18. 10. 2022

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. července 2022 č. j. 1 Afs 98/2022-48 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 1. dubna 2022 č. j. 59 Af 14/2022-17, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Návrhem ze dne 26. 9. 2022 a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedená soudní rozhodnutí, a to pro porušení svého práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Současně uvedl, že odmítá všechny soudce Ústavního soudu z důvodu pochybností o jejich nepodjatosti.

2. Podání stěžovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak stěžovatel nebyl pro řízení zastoupen advokátem [§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl [např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1845/10 , III. ÚS 2998/11 , III. ÚS 1588/13 , I. ÚS 1117/14 , II. ÚS 1364/21 , I. ÚS 3450/21 , I. ÚS 1077/22 a mnoho dalších (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)], se podává, že tento postup (jímž vědomě nedodržuje požadavek povinného zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a určení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

4. I v této věci se tedy Ústavní soud uchýlil k přiměřenému užití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. října 2022 Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj