Detail rozhodnutí

III.ÚS 1371/22 #1

Soud

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2022:3.US.1371.22.1

Datum

6. 3. 2022

Stav textu

plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 1371/22 ze dne 3. 6. 2022

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatelky L. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2022, č. j. 17 Co 50/2022-73, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 24. 5. 2022 návrh stěžovatelky na zahájení řízení, označený jako ústavní stížnost, který však nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (především absence povinného právního zastoupení). Přestože si jich navrhovatelka musela být vědoma, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátila s podáními, při jejichž projednání byla o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučena, zvolila opět nekvalifikovaný postup. Stěžovatelka tak již byla v minulosti řádně a opakovaně poučena, jaké náležitosti má obsahovat návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, a o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem již při podání ústavní stížnosti, včetně postupu, jak si může advokáta opatřit. Stěžovatelka byla výslovně informována též o tom, že Ústavní soud zástupce pro řízení neustanovuje a současně byla upozorněna na následky spojené s neodstraněním nedostatku právního zastoupení. V řízení o ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožné stěžovatelce opakovaně v každé její věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelce zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Proto Ústavní soud návrh bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Obdobně již ostatně postupoval v řadě předchozích věcí navrhovatelky (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 506/20 ,

I. ÚS 2960/20

,

I. ÚS 43/22

nebo

I. ÚS 282/22

). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. června 2022 Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj