Detail rozhodnutí

II.ÚS 2455/21 #1

Soud: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2021:2.US.2455.21.1
Datum: 30. 9. 2021
Stav textu: plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 2455/21 ze dne 30. 9. 2021

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Hanzla, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, se sídlem v Praze, Opatovická 1659/4, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2021 č. j. 30 Cdo 1056/2021-264, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2020 č. j. 72 Co 303/2020-249 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. dubna 2020 č. j. 25 C 2/2018-208, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora citovaných rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi byla porušena jeho základní práva, zaručená v čl. 1, v čl. 36 odst.1 a v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatel se jako žalobce domáhal na žalované České republice, za kterou jednalo Ministerstvo spravedlnosti, zaplacení částky 98 500 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 510/2009. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2019 č. j. 72 Co 281/2019-191, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 8. 2018 č. j. 25 C 2/2018-65, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení žalované částky, podal žalobce dne 6. 2. 2020 včasné dovolání. Jelikož nebyl spolu s podáním dovolání uhrazen soudní poplatek, byl žalobce usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 2. 2020 č. j. 25 C 2/2018-206, vyzván k jeho zaplacení podle položky 23 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, a to ve výši 7 000 Kč. Žalobci byla stanovena lhůta k zaplacení soudního poplatku v trvání 15 dnů ode dne doručení výzvy a byl poučen o důsledku nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě spočívajícímu v zastavení dovolacího řízení. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno dne 2. 3. 2020, lhůta marně uplynula dne 17. 3. 2020.

3. Obvodní soud pro Prahu 5 pak usnesením ze dne 20. 4. 2020 č.j. 25 C 2/2018-208 řízení o dovolání zastavil a Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 18. 11. 2020 č.j. 72 Co 303/2020-249 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 6. 2021 č. j. 30 Cdo 1056/2021-264 odmítl i stěžovatelovo dovolání v dané věci.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítl, že vadná výzva k úhradě soudního poplatku nemůže mít následky bezvadné výzvy, neboť je zde prý vždy přednost účastníka řízení a ochrana jeho práv před nesprávným úředním postupem, který nelze vykládat k tíži jednotlivce.

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť žádný zásah do stěžovatelových základních práv nebyl v postupu ani v rozhodnutích obecných soudů zjištěn. Jak podrobně v napadeném usnesení uvedl Nejvyšší soud s odkazem na judikaturu Ústavního soudu v otázce novelizace zákona o soudních poplatcích provedené zákonem č. 296/2017 Sb. a účinné od 30. 9. 2017, zavedení poplatkové povinnosti za dovolací řízení ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem shledal Ústavní soud (na rozdíl od poplatkové povinnosti za odvolací řízení) ústavně konformním.

6. Rovněž otázku, v jaké výši a podle jaké položky Sazebníku soudních poplatků podléhá poplatkové povinnosti dovolání žalobce podané v řízení o nárocích podle zákona č. 82/1998 Sb., posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. V napadených rozhodnutích obecných soudů tak nelze shledat nic neústavního.

7. Ústavní stížnost byla tedy odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. září 2021 Ludvík David v. r. předseda senátu