Detail rozhodnutí

III.ÚS 3179/16 #1

Soud

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2016:3.US.3179.16.1

Datum

22. 11. 2016

Stav textu

plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 3179/16 ze dne 22. 11. 2016

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Lupínka, zastoupeného Mgr. Josefem Bedečem, advokátem, sídlem Chebská 80/52, Karlovy Vary, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2013 č. j. 51 Co 510/2012-370 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. října 2012 č. j. 27 C 148/2005-351, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 8, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, a to pro porušení svého práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. Napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 byla stěžovateli podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, uložena pořádková pokuta ve výši 5 000 Kč, a to za hrubé ztížení postupu řízení, kterého se dopustil zmařením jednání nařízeného na 28. 8. 2012. Městský soud v Praze toto rozhodnutí napadeným usnesením potvrdil.

2. Pochybení soudů, jímž mělo být zasaženo do jeho základních práv, spatřuje stěžovatel v tom, že jednak nebyly naplněny zákonné předpoklady pro udělení pořádkové pokuty a jednak nebyla napadená soudní rozhodnutí řádně odůvodněna. Obsah ústavní stížnosti nicméně nebylo třeba s ohledem na výsledek řízení blíže reprodukovat.

3. Aby mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je nejprve povinen zkoumat, zda jsou naplněny všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány procesní předpoklady jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě tomu tak není.

4. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. Ústavní stížnost byla podána zjevně opožděně. Napadené usnesení Městského soudu v Praze, proti němuž nebylo dovolání přípustné, bylo stěžovateli doručeno, jak sám uvádí v ústavní stížnosti, dne 11. 2. 2013. Ústavní stížnost však byla Ústavnímu soudu doručena až dne 15. 11. 2016. K včasnosti podání ústavní stížnosti se stěžovatel nikterak nevyjádřil.

6. Na základě výše uvedeného Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. listopadu 2016 Jan Filip v. r. soudce Ústavního soudu