Detail rozhodnutí

III.ÚS 2252/15 #1

Soud

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2015:3.US.2252.15.1

Datum

30. 9. 2015

Stav textu

plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 2252/15 ze dne 30. 9. 2015

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti Ladislava Pokorného, zastoupeného Mgr. Gabrielou Šťastnou, advokátkou se sídlem Ústí nad Labem, V Jirchářích 705/3, proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 28. 5. 2003, č. j. 13 C 114/2002-46, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 4. 2005, č. j. 11 Co 47/2004-66,takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů vydaných v jeho občanskoprávní věci, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základního práva na spravedlivý proces, jak vyplývá z čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Napadeným rozsudkem pro uznání uložil okresní soud stěžovateli (žalovanému) zaplatit žalobkyni částku 418 812 Kč s příslušenstvím; učinil tak rozsudkem pro uznání, s odůvodněním, že stěžovatel v určené lhůtě nepodal vyjádření k žalobě. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které odvolací soud odmítl, neboť stěžovatelem uvedené námitky nespadaly pod žádný ze zákonných důvodů přezkumu rozsudku pro uznání. Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu ústavní stížností napadených rozhodnutí obecných soudů, je jeho povinností přezkoumat, zda jsou splněny procesní podmínky, jež takový přezkum připouštějí; to je významné potud, že ve vztahu k napadeným rozhodnutím obecných soudů tyto podmínky splněny nejsou. Je tomu tak proto, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je i její subsidiarita. Ta je promítnuta do § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V dané věci je pak určující, že proti pravomocnému usnesení soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (jak se stalo), měl stěžovatel k dispozici ten procesní prostředek, jímž - v souladu s ustanovením § 229 odst. 4 o. s. ř. - byla žaloba pro zmatečnost. Pakliže jej nevyčerpal, je ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí nepřípustná. Návrh, který je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut; rozhodne o tom bez jednání soudce zpravodaj. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. září 2015 Vladimír Kůrka v. r. soudce zpravodaj