Detail rozhodnutí

III.ÚS 1367/09 #1

Soud: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2009:3.US.1367.09.1
Datum: 6. 10. 2009
Stav textu: plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 1367/09 ze dne 10. 6. 2009

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dne 10. června 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele 1) Ing. J. T. a 2) V. K., zastoupených JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lesnická 52, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 13. 5. 2009 č. j. 2 KZV 6/2009-49 a návrhu na předběžné opatření zakazující pokračování v trestním řízení, takto: Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označeného usnesení, jímž Krajské státní zastupitelství v Brně zamítlo jako nedůvodnou stížnost proti rozhodnutí orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ze dne 9.

2009 - o zahájení jejich trestního stíhání pro pokus trestného činu podvodu, spáchaného formou spolupachatelství.

Poukázali na svou činnost související se zvolením rozhodce k rozhodnutí sporu mezi společnostmi, které první stěžovatel jako statutární zástupce zastupoval, a Městem Oslavany, když druhý stěžovatel, jako člen volného sdružení rozhodců, uvedenou funkci přijal, a oba shodně uvedli, že v předmětné věci probíhá občanskoprávní spor, na jehož pravomocném ukončení závisí vyřešení otázky, zda byl rozhodčí nález vydán po právu či nikoliv.

Proto dle jejich přesvědčení nebyl dán důvod k podání trestního oznámení ze strany Města Oslavany a důvod k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání proti nim pro trestný čin podvodu ve stádiu pokusu.

Pro uvedené brojili proti zahájení stíhání, zamítnutím jejich stížnosti se cítí dotčeni v právech zakotvených v čl.

4 odst.

4, v čl.

8 odst.

2 a čl.

36 odst.

1 Listiny základních práv a svobod.

S poukazem na označené a tvrzené skutečnosti, jakož i na citovaná rozhodnutí Ústavního soudu, navrhli, aby na základě podané stížnosti Ústavní soud vydal usnesení, kterým zakáže pokračovat v trestním řízení do rozhodnutí o ústavní stížnosti, následně pak aby zrušil citované rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v Brně.

Současně požádali o přiznání nároku na náhradu nákladů řízení, vzniklých jim v souvislosti s správním zastoupením.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst.

1 písm. a), § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl.

Jak vyplývá z podání stěžovatelů a rozhodnutí státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně č. j.

2 KZV 6/2009-49, proti oběma navrhovatelům bylo usnesením orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, SKPV, pod ČTS: PMJ-910/TČ-2008-03-JA zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst.

1 trestního řádu, a to pro pokus trestného činu podvodu podle § 8 odst.

1, § 250 odst.

1 a 4 trestního zákona, spáchaný formou spolupachatelství.

Uvedeného činu se měli dopustit tím, že po předchozí vzájemné dohodě, s úmyslem neoprávněně převést vlastnické právo k nemovitostem v celkové hodnotě 130.000.000,- Kč z dosavadního vlastníka Města Oslavany na nového vlastníka - společnost se sídlem ve Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska, zastoupenou prvním stěžovatelem, jako jednatelem, vyhotovil druhý stěžovatel rozhodčí nález, na základě kterého by po povolení vkladu vlastnického práva vznikla označenému městu škoda ve výši nejméně 130.000.000,- Kč a při způsobení škody na cizím majetku by došlo k jejich obohacení.

Státní zástupce, který přezkoumal na základě stížnosti obou obviněných (nyní stěžovatelů) jak řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo, tak i správnost jeho výroků, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil závěr, že usnesení splňuje všechny zákonné náležitosti, obsažené mj. v § 160 odst.

1 trestního řádu, a jsou tedy dány důvody k zamítnutí stížnosti.

Poněvadž se v odůvodnění vypořádal se všemi námitkami, lze na něj v dalším odkázat.

K poukazu stěžovatele na judikaturu Ústavního soudu nutno dodat, že právě v rozhodnutí sp. zn.

III.

ÚS 511/02 bylo vysloveno, že "z hlediska Ústavou ČR vytýčených pravomocí nepřísluší Ústavnímu soudu přezkoumávat po věcné stránce rozhodnutí o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst.

1 trestního řádu) a vyjadřovat se k opodstatněnosti toho kterého trestního stíhání - jde o otázku náležející výlučně do pravomoci příslušných orgánů činných v trestním řízení." Od citovaného stanoviska se neodchyluje ani rozhodnutí sp. zn.

III.

ÚS 554/03 (na něž rovněž stěžovatel poukazuje), v jehož odůvodnění se mj. konstatuje, že "Ústavní soud není součástí soustavy orgánů veřejné moci a není zpravidla oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti.

Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatele vybočily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv.

Důvodnost obvinění je předmětem celého trestního řízení a Ústavnímu soudu v této souvislosti přísluší se otázkou ochrany základních práv a svobod zabývat toliko po jeho ukončení vyčerpáním všech procesních prostředků k ochraně práv dle trestního řádu ( sp. zn.

III.

ÚS 539/98 )".

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v celém rozsahu odmítnut [§ 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. června 2009 Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu