Detail rozhodnutí

III.ÚS 629/06

Soud: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2007:3.US.629.06
Datum: 15. 3. 2007
Stav textu: plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 629/06 ze dne 15. 3. 2007

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. J. M., zastoupeného prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem v Praze 2, Botičská 4, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícímu v nečinnosti Okresního soudu v Táboře v řízení o návrhu stěžovatele ze dne 22. 12. 2005 na výkon usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 23. 5. 2005, čj. 11 Nc 165/2005-24, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 15. 7. 2005, čj. 15 Co 481/2005-180, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 4.

2006 se stěžovatel domáhal vydání nálezu, v němž by Ústavní soud vyslovil, že jiným zásahem orgánu veřejné moci v podobě nečinnosti při rozhodování o návrhu na výkon předběžného opatření ze dne 22.

12.

2005 byla porušena jeho základní práva zaručená čl.

38 odst.

1, čl.

36 odst.

1, čl.

32 odst.

4 Listiny základních práv a svobod a čl.

8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a dále aby uložil Okresnímu soudu v Táboře uhradit stěžovateli náklady řízení před Ústavním soudem.

Tato ústavní stížnost byla doplněna podáním ze dne 14.

2007, v níž stěžovatel mj. uvádí, že si je vědom skutečnosti, že se domáhá ochrany proti nečinnosti soudu v době, kdy tato již pominula (o předmětném návrhu Okresní soud v Táboře rozhodl usnesením ze dne 1.

2006, čj.

11 Nc 165/2005-459).

Vzhledem k tomu, že další řízení, týkající se jeho nezletilého syna, ještě nejsou skončena, má stěžovatel za to, že vyhovující výrok nebude pouze výrokem akademickým.

Současně požádal Ústavní soud o přednostní projednání věci ve smyslu § 39 zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu".

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a jejích příloh, stěžovatel se opakovanými návrhy domáhal výkonu rozhodnutí, jež jsou uvedena v záhlaví tohoto usnesení, s tím, že MUDr.

Š., matka jeho nezletilého syna, mu brání ve styku s ním.

Soud - s ohledem na tvrzení matky, že stěžovatel nezletilého sexuálně zneužívá - prý nebyl oprávněn nechat vypracovávat znalecký posudek stran této otázky, neboť mu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost vykonatelných rozhodnutí, a to navíc za situace, kdy v tomto směru již znalecké posudky byly vypracovány.

Dle stěžovatele tak uvedený soud po dobu, než rozhodl o jeho návrhu, zůstal nečinný bezdůvodně, neboť bylo jeho povinností výkon rozhodnutí nařídit.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti dle § 42 odst.

1, 2 zákona o Ústavním soudu, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 75 odst.

1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Dle již konstantní judikatury Ústavního soudu v případě průtahů řízení nutno zpravidla za procesní prostředek ve smyslu § 75 odst.

1 zákona o Ústavním soudu považovat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích (viz např. nález ze dne 7.

2005 sp. zn.

ÚS 319/04 , uveřejněn in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, č.

46).

Jak Ústavní soud z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 30.

2006, čj.

Nc 27/2006-11 zjistil, stěžovatel sice dne 10.

2006 takový návrh podal, avšak vzhledem k tomu, že nesplnil podmínku vyplývající z § 174a odst.

5 zákona o soudech a soudcích, uvedený soud jeho návrh (pro nepřípustnost) odmítl.

Stěžovatel si tedy svým postupem způsobil, že k vyčerpání tohoto procesního prostředku nedošlo.

Ústavní soud má přitom za to, že i v nyní posuzované věci by mohlo jít o skutečně efektivní prostředek ochrany práv stěžovatele.

Svou argumentaci, kterou nyní uplatňuje v řízení o ústavní stížnosti, tedy že za daných okolností nebyl Okresní soud v Táboře oprávněn vyčkávat se svým rozhodnutím až do doby, kdy bude vypracován zmíněný znalecký posudek, mohl stěžovatel uplatnit v rámci obecného soudnictví; pokud by tato byla shledána důvodnou, mohl Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře stanovit lhůtu k provedení příslušného procesního úkonu, tj. vydání rozhodnutí o jeho návrhu ze dne 22.

12.

2005.

Měl-li by až nyní o těchto otázkách rozhodovat Ústavní soud, v podstatě by nahrazoval činnost soudů obecných, což se nikterak neslučuje s jeho postavením v systému orgánů veřejné moci a s tímto postavením souvisejícím principem minimalizace zásahů do činnosti obecných soudů a subsidiarity ústavní stížnosti, jež příslušné řízení před Ústavním soudem ovládají.

Protože Ústavní soud neshledal ani splnění podmínek pro postup podle § 75 odst.

2 zákona o Ústavním soudu, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla odmítnuta, postup podle § 62 odst.

4, případně podle § 83 zákona o Ústavním soudu možný není.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. března 2007 Jiří Mucha soudce Ústavního soudu