Detail rozhodnutí

II.ÚS 667/07

Soud: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2007:2.US.667.07
Datum: 22. 3. 2007
Stav textu: plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 667/07 ze dne 22. 3. 2007

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti F. Š., právně zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem Cihlářova 4, Moravská Třebová, proti usnesení Policie ČR, Okresní ředitelství Bruntál, ze dne 17. 5. 2006, ČTS: PRBR-165/BR-2006, a proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 28. 6. 2006 sp. zn. 1 ZT 236/2006,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá zrušení obou shora uvedených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení s tím, že jimi měla být porušena jeho ústavně zaručená práva dle čl.

8 odst.

2, čl.

39 a čl.

11 Listiny základních práv svobod.

Dále stěžovatel uvedl, že ústavní stížnost je přípustná podle § 75 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), z důvodu, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

Podle § 72 odst.

3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V daném případě stěžovatel podal ústavní stížnost proti rozhodnutí okresního státního zastupitelství, kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání jeho osoby pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst.

2 trestního zákona.

Lhůta pro podání ústavní stížnosti tak začala stěžovateli běžet již ode dne doručení usnesení Okresního státního zastupitelství v Bruntále 1 ZT 236/2006 ze dne 28.

2006.

Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 10.

2007, tedy zjevně po lhůtě stanovené zákonem.

Stěžovatel, zřejmě vědom si shora uvedené skutečnosti, se v ústavní stížnosti dovolává aplikace ustanovení § 75 odst.

1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Ustanovení § 75 odst.

1 zákona o Ústavním soudu vymezuje okolnosti, které mají za následek odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost [§ 43 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Jedná se o situaci, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Ustanovení § 75 odst.

2 písm. a) uvedeného zákona představuje výjimku z uvedené zásady.

Podle něj Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Z uvedeného vyplývá, že aplikace ustanovení § 75 odst.

2 písm. a) zákona o Ústavním soudu přichází v úvahu pouze pokud se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou.

V posuzované věci lze z hlediska vyčerpání procesních prostředků k ochraně práva podanou ústavní stížnost považovat naopak za přípustnou, neboť posledním prostředkem k ochraně práva podle citovaného ustanovení bylo napadené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Bruntále.

Zákonná podmínka pro aplikaci zmíněného ustanovení v dané věci tak není splněna.

Z návrhu vyplývá, že stěžovatel chtěl aplikací uvedeného ustanovení docílit prominutí (prodloužení) zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti.

Zákonná šedesáti denní lhůta k podání ústavní stížnosti je stanovena kogentním ustanovením § 72 odst.

3 zákona o Ústavním soudu a její nedodržení nelze prominout.

Ustanovení § 75 odst.

2 písm. a) zákona o Ústavním soudu v žádném případě nelze považovat za prostředek, jímž by bylo možné takového následku dosáhnout.

Z příloh k ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel byl již v této věci obžalován a Okresním soudem v Bruntále nepravomocně odsouzen trestním příkazem ze dne 27.

2007, sp. zn.

4 T 33/2007, k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 roků.

Proti trestnímu příkazu podal v zákonné lhůtě odpor.

Ve věci tedy nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a stěžovatel bude mít možnost, pokud bude na základě podané obžaloby pravomocně odsouzen, podat ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů v této věci.

Z výše uvedeného důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst.

1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2007 Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj