Detail rozhodnutí

I.ÚS 495/05

Soud: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2005:1.US.495.05
Datum: 12. 7. 2005
Stav textu: plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 495/05 ze dne 7. 12. 2005

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti M.

N. a A.

N., oba zast.

Mgr.

Pavlem Nádeníčkem, advokátem, sídlem Boženy Antonínové 2a, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j.

15 Co 401/2003-44, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j.

15 Co 403/2003-349, a proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7.4.2003, č.j.

5 C 115/2003-9, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í : Stěžovatelé v návrhu na zahájení řízení ze dne 1.9.2005, předaném následujícího dne k poštovní přepravě, označeném jako "stížnost k Ústavnímu soudu ve věci 20 Cdo 2774/2004", namítali porušení právních předpisů při dražbě a při vyklizení nemovitosti.

Prostřednictvím právního zástupce návrh na zahájení řízení doplnili, a to tak, že žádali o zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j.

15 Co 401/2003-44, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j.

15 Co 403/2003-349, a rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7.4.2003, č.j.

5 C 115/2003-9, neboť se domnívají, že napadenými usneseními a rozsudkem byla porušena jejich základní práva zakotvená v čl.

36 odst.

1 Listiny základních práv a svobod a v čl.

6 odst.

1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V průběhu řízení Ústavní soud zjistil, že napadená rozhodnutí byla stěžovatelům doručena takto: a) rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7.4.2003, č.j.

5 C 115/2003-9, M.

N. dne 10.4.2003, Al.

N. dne 11.4.2003, b) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j.

15 Co 401/2003-44, M.

N. dne 21.7.2003, A.

N. dne 21.7.2003, c) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j.

15 Co 403/2003-349, M.

N. dne 21.7.2003, A.

N. dne 17.7.2003.

Řízení, na něž stěžovatelé odkazovali v původním podání, je řízením před Nejvyšším soudem o dovolání stěžovatelů proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18.2.2004, č.j.

15 Co 83/2004.

V něm dne 30.6.2005 vydal Nejvyšší soud usnesení, jímž dovolací řízení zastavil, protože stěžovatelé přes výzvu soudu neodstranili chybějící podmínku dovolání - zastoupení advokátem a sepsání dovolání advokátem.

Ústavní soud připomíná svoji konstantní judikaturu, v níž zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl.

81 a čl.

90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů.

Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek.

Podle § 72 odst.

1 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.

87 odst.

1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví § 72 odst.

3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. § 72 odst.

4 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti.

Je zřejmé, že od doručení napadeného rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově a od doručení napadených usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích uplynula lhůta pro podání ústavní stížnosti, tudíž jde o návrh opožděný.

Ústavní soud dále dodává, že vůči zmíněnému usnesení Nejvyššího soudu stěžovatelé žádné konkrétní námitky neformulovali (ani se nedomáhali jeho zrušení, protože nejde o meritorní rozhodnutí, stejně by byla ústavní stížnost proti němu nepřípustná).

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle § 43 odst.

1 písm. b) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2005 Ivana Janů, v.r. soudce zpravodaj