Vyhledat
Zpět na vyhledávání

Detail rozhodnutí

II.ÚS 666/04

Soud
Ústavní soud
ECLI
ECLI:CZ:US:2004:2.US.666.04
Datum
22. 12. 2004
Stav textu
plný text dostupný
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 666/04 ze dne 22. 12. 2004

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Dagmar Lastovecké a soudců JUDr.

PhDr.

Stanislava Balíka a JUDr.

Jiřího Nykodýma o návrhu stěžovatele Z.

N., ze dne 3.

12.

2004, t a k t o : Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se svým návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 6.

12.

2004, domáhá zrušení článku II odstavec 3 zákona č.

224/2003 Sb., kterým se mění zákon č.

360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, neboť toto ustanovení dle názoru navrhovatele porušuje jeho blíže nespecifikovaná práva a svobody.

Podle ustanovení čl.

87 odst.

1 písm. a) Ústavy Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.

Zákon č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stanovuje, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem (čl.

88 odst.

1 Ústavy).

Podle ustanovení § 64 odst.

1 zákona o Ústavním soudu jsou k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněni: a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) vláda za podmínek uvedených v § 118 zákona o Ústavním soudu, e) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst.

4 zákona o Ústavním soudu.

Navrhovatelem je fyzická osoba.

Navrhovatel tedy není subjektem aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle ust. § 64 odst.

1 písm. a), b), c), d) zákona o Ústavním soudu.

Ve smyslu ustanovení § 64 odst.

1 písm. e) citovaného zákona je fyzická osoba oprávněna podat takový návrh současně se svou ústavní stížností, která splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 74 citovaného zákona.

Podle ustanovení § 74 může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

Petit ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 odst.

1 písm. a) a § 82 odst.

3 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu musí navrhovat zrušení napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci, případně konkrétní opatření spojená s nápravou tzv. jiného zásahu orgánu veřejné moci.

Petit projednávaného návrhu požaduje zrušení části zákona.

Ačkoli navrhovatel v odůvodnění tvrdí, že jeho práva a svobody byly porušeny, jeho návrh nesplňuje podmínky uvedené v ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu.

Jeho petit nepožaduje, aby Ústavní soud zasáhl ve smyslu ustanovení § 82 odst.

3 zákona o Ústavním soudu.

3 zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud je podle své ustálené judikatury vázán petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním.

Ústavní soud je proto nucen konstatovat, že projednávaný návrh není ústavní stížností ve smyslu ustanovení § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel není subjektem podle ustanovení § 64 odst.

1 písm. a), b), c), d) zákona o Ústavním soudu aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení zákona, a návrh nebyl ve smyslu § 74 a § 64 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu podán spolu s ústavní stížností, jejímž předmětem by musely být skutečnosti, které nastaly uplatněním právního předpisu, jehož zrušení je navrhováno, je nutno navrhovatele považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání takového návrhu.

Za situace, kdy návrh na zrušení výše uvedené části zákona ve smyslu § 64 odst.

1 zákona o Ústavním soudu byl podán osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst.

2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst.

1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. prosince 2004 JUDr.

Dagmar Lastovecká, v.r. předsedkyně senátu