Detail rozhodnutí

II.ÚS 56/94

Soud

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:1994:2.US.56.94

Datum

9. 6. 1994

Stav textu

plný text dostupný

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 56/94 ze dne 6. 9. 1994

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Sp. zn. II. ÚS 56/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci návrhu navrhovatele Mgr. S.Š., o podání ze dne 7. 4. 1994 došlém Ústavnímu soudu ČR dne 8. 4. 1994, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se obrátil svým podáním na Ústavní soud ve věci zamítnutí své žádosti o zaměstnání KSZ. Ústavní soud přezkoumal návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Východiskem pro posouzení příslušnosti Ústavního soudu k rozhodnutí v daném případě byla otázka, zda v daném případě KSZ v P. vystupovalo jako orgán veřejné moci. Určujícím kritériem je rozdíl mezi právem veřejným a soukromým. Veřejnou mocí je taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektu, ať jíž přímo nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu. Zamítnutí žádosti o zaměstnání nemá charakter veřejnoprávního aktu, a to ani v případě, že potenciálním zaměstnavatelem je stát, reprezentovaný státním orgánem. Není tudíž zásahem orgánu veřejné moci, proti němuž lze podat ústavní stížnost ve smyslu ust. § 72. Ústavnímu soudu tudíž nezbylo, než návrh dle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Prof. JUDr. Vojtěch Cepl soudce ústavního soudu ČR V Brně dne 6. září 1994