Vyhledat
Zpět na vyhledávání

Detail rozhodnutí

33 Cdo 481/2025

Soud
Nejvyšší soud
ECLI
ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.481.2025.1
Datum
23. 4. 2025
Stav textu
plný text dostupný
33 Cdo 481/2025-592 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně PCC MORAVA - CHEM s. r. o. , se sídlem v Českém Těšíně, Leoše Janáčka 798/20 (identifikační číslo 476 69 063), zastoupené Mgr. Petrou Faldynovou, advokátkou se sídlem ve Frenštátě pod Radhoštěm, Bystré 2173, proti žalovanému I. B. , zastoupenému JUDr. Tomášem Panáčkem, advokátem se sídlem ve Fulneku, Sborová 81, o 8 272,44 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn.

18 C 16/2019, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 10. 2024, č. j. 75 Co 166/2024-563, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 10. 2024, č. j. 75 Co 166/2024-563, se zamítá . Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 18. 4. 2024, č. j. 18 C 16/2019-529, Okresní soud v Olomouci uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8 272,44 EUR s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně a náklady řízení ve výši 230 503,66 Kč; České republice byl žalovaný povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení 11 854 Kč.

V záhlaví označeným rozhodnutím odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 37 064,72 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnil závažnou újmou na svých právech jakožto dlužníka promlčené pohledávky, nabude-li rozhodnutí vykonatelnosti. S ohledem na své majetkové poměry není schopen přiznanou částku žalobkyni uhradit a bezprostřední exekuce by pro něj byla likvidační. Tvrdil, že odkladem vykonatelnosti by nedošlo k dotčení práv jiných osob než účastníků.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn.

29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad pod bodem 4/ . O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst.

3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 4. 2025 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu