Detail rozhodnutí

20 Ncu 29/2025

Soud: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:20.NCU.29.2025.1
Datum: 22. 4. 2025
Stav textu: plný text dostupný

20 Ncu 29/2025-11 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem M. H. , zastoupeným obecným zmocněncem M. H., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto: Rozhodnutí Obvodního soudu okresu Eau Claire, stát Wisconsin (Circuit Court, Eau Claire County, State of Wisconsin) , Spojené státy americké, ze dne 26. března 2024, sp. zn.

23 PA 105, jímž bylo stanoveno rodičovství navrhovatele M. H. a J. P. k nezletilému AAAAA (pseudonym), se uznává , pokud jde o určení rodičovství, na území České republiky. Odůvodnění: 1/ Obvodní soud okresu Eau Claire, stát Wisconsin (Circuit Court, Eau Claire County, State of Wisconsin) , Spojené státy americké, rozhodnutím ze dne 26. března 2024, sp. zn. 23 PA 105, ke společnému návrhu navrhovatele a J. P. za účasti surogátní (náhradní) matky H. S. V. (dále „surogátní matka“) a jejího manžela K.

V., rozhodl, že navrhovatel a J. P. se určují rodiči AAAAA (pseudonym), který se narodil surogátní matce dne XY. 2/ K uznání předložené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením § 776 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) i s jeho ustanovením § 804, jenž pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst.

3 ve spojení s § 55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozhodnutí nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. 3/ Ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a současně bylo zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 55 odst.

2 v návaznosti na § 52 ZMPS. 4/ V nálezu ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud formuloval právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a to při respektování právních záruk, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče (rodičů). 5/ Nejvyšší soud nenalezl žádné relevantní důvody k tomu, aby se v posuzovaném případu od citovaného nálezu Ústavního soudu odchýlil. 6/ Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedený rozsudek uznal, jak to rovněž navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.

7/ Náklady řízení platí navrhovatelé (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 22. 4. 2025 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu