Detail rozhodnutí

7 Tdo 742/2024

Soud: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.742.2024.1
Datum: 26. 9. 2024
Stav textu: plný text dostupný

7 Tdo 742/2024-1175 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2024 o dovolání obviněného J. B. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 7 To 382/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 8/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. odmítá . Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26.

9. 2023, sp. zn. 88 T 8/2022, byli obvinění J. B., D. W. a P. Ž. uznáni vinnými v bodech 1 až 4 přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a v bodech 5 až 8 přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl obviněný J. B. odsouzen podle § 211 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto o trestu také stran obviněných D. W. a P. Ž. a postupem podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. ř. o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Proti tomuto rozsudku podal (pouze) obviněný J. B. odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 7 To 382/2023, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Zmíněné usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný J.

B. prostřednictvím obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 4. Stručně řečeno namítl, že soudy nedostatečně zjistily skutkový stav, neboť vycházely především z výpovědí spoluobviněných D. W. a P. Ž. a ze zajištěné smluvní dokumentace, ovšem tyto důkazy, s ohledem na další skutečnosti, neprokazují jeho zapojení do trestné činnosti. Soudy proto měly provést rozsáhlejší dokazování. Rozhodná skutková zjištění pak jsou v rozporu s obsahem provedených důkazů, neboť soud vyšel pouze z domněnek.

Skutek byl také nesprávně právně posouzen, protože obviněný svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu žádného trestného činu. 5. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadané usnesení Krajského soudu v Brně, jakož i rozhodnutí na něj obsahově navazující, a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že námitky obviněného jsou jen opakováním námitek, které uplatňoval již v rámci řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, přičemž soudy se s nimi dostatečně vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí.

Jednotlivé námitky směřují téměř výlučně proti hodnocení důkazů, včetně hodnocení věrohodnosti výpovědí spoluobviněných, a proti údajně nedostatečnému rozsahu dokazování. Pokud jde o právní posouzení skutku, obviněný je žádnými přímými argumenty nenapadal, neboť nesprávnost dovozoval výlučně od tvrzené nesprávnosti rozhodných skutkových zjištění. 7. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. III. Přípustnost dovolání 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je dovolání obviněného J.

B. přípustné, resp. zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce. Shledal přitom, že byť dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze taková podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), nesplňuje zákonné podmínky přípustnosti podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. 9. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.

Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. 10. Ve smyslu těchto zákonných podmínek je pak dovolání nepřípustné také tehdy, směřuje-li proti již zrušenému rozhodnutí. Nejvyšší soud totiž nemůže v řízení o dovolání přezkoumávat již neexistující rozhodnutí nebo výrok. Došlo-li proto před rozhodnutím o dovolání ke zrušení pravomocného rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, popřípadě ke zrušení dovoláním napadeného výroku (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či společného trestu za pokračování v trestném činu), je v takovém případě dovolání v daném rozsahu nepřípustné a, nesměřuje-li současně i proti jinému výroku téhož rozhodnutí, který zrušen nebyl, je nutno je podle § 265i odst.

1 písm. a) tr. ř. odmítnout (srov. rozhodnutí publikované pod č. 21/2021 Sb. rozh. tr.). 11. Ve vztahu k projednávané věci přitom Nejvyšší soud zjistil (a na podkladě vyžádaného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 66/2022 ověřil), že pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 3 T 66/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 8 To 207/2024, byl podle § 45 odst.

1 tr. zákoníku ohledně obviněného J. B. zrušen výrok o vině pokračujícím přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a přečinem podvodu podle § 209 tr. zákoníku a celý výrok o trestu, jakož i navazující výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a to z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 88 T 8/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, sp. zn.

7 To 382/2023 (které bylo napadeno dovoláním). Citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 3 T 66/2022, za akceptace soudem odvolacím, pak bylo o vině a trestu obviněného J. B. znovu (v celém rozsahu jeho pokračující trestné činnosti) rozhodnuto. 12. Byť tak dovolání bylo obviněným podáno dne 16. 5. 2024, tedy v době, kdy rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 88 T 8/2022, i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.

2. 2024, sp. zn. 7 To 382/2023, existovaly, právní mocí rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 3 T 66/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 8 To 207/2024, byla tato rozhodnutí ve vztahu k obviněnému zrušena. V době rozhodování Nejvyššího soudu o dovolání obviněného napadená rozhodnutí (ve zmíněném rozsahu) již neexistují, přičemž, jak bylo řečeno, Nejvyšší soud nemůže v řízení o dovolání přezkoumávat již neexistující rozhodnutí nebo výrok.

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného J. B. není v této věci přípustné, a proto je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 9. 2024 JUDr. Radek Doležel předseda senátu