Detail rozhodnutí
7 Tdo 742/2024
- Soud
- Nejvyšší soud
- ECLI
- ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.742.2024.1
- Datum
- 26. 9. 2024
- Stav textu
- plný text dostupný
7 Tdo 742/2024-1175 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2024 o dovolání obviněného J. B. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 7 To 382/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 8/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. odmítá . Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 88 T 8/2022, byli obvinění J. B., D. W. a P. Ž. uznáni vinnými v bodech 1 až 4 přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a v bodech 5 až 8 přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl obviněný J. B. odsouzen podle § 211 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto o trestu také stran obviněných D. W. a P. Ž. a postupem podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. ř. o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Proti tomuto rozsudku podal (pouze) obviněný J. B. odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 7 To 382/2023, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Zmíněné usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný J. B. prostřednictvím obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 4. Stručně řečeno namítl, že soudy nedostatečně zjistily skutkový stav, neboť vycházely především z výpovědí spoluobviněných D. W. a P. Ž. a ze zajištěné smluvní dokumentace, ovšem tyto důkazy, s ohledem na další skutečnosti, neprokazují jeho zapojení do trestné činnosti. Soudy proto měly provést rozsáhlejší dokazování. Rozhodná skutková zjištění pak jsou v rozporu s obsahem provedených důkazů, neboť soud vyšel pouze z domněnek. Skutek byl také nesprávně právně posouzen, protože obviněný svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu žádného trestného činu. 5. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadané usnesení Krajského soudu v Brně, jakož i rozhodnutí na něj obsahově navazující, a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že námitky obviněného jsou jen opakováním námitek, které uplatňoval již v rámci řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, přičemž soudy se s nimi dostatečně vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí. Jednotlivé námitky směřují téměř výlučně proti hodnocení důkazů, včetně hodnocení věrohodnosti výpovědí spoluobviněných, a proti údajně nedostatečnému rozsahu dokazování. Pokud jde o právní posouzení skutku, obviněný je žádnými přímými argumenty nenapadal, neboť nesprávnost dovozoval výlučně od tvrzené nesprávnosti rozhodných skutkových zjištění. 7. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. III. Přípustnost dovolání 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je dovolání obviněného J. Jednotlivé námitky směřují téměř výlučně proti hodnocení důkazů, včetně hodnocení věrohodnosti výpovědí spoluobviněných, a proti údajně nedostatečnému rozsahu dokazování. Pokud jde o právní posouzení skutku, obviněný je žádnými přímými argumenty nenapadal, neboť nesprávnost dovozoval výlučně od tvrzené nesprávnosti rozhodných skutkových zjištění. 7. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. III. Přípustnost dovolání 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je dovolání obviněného J. B. přípustné, resp. zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce. Shledal přitom, že byť dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze taková podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), nesplňuje zákonné podmínky přípustnosti podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. 9. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. 10. Ve smyslu těchto zákonných podmínek je pak dovolání nepřípustné také tehdy, směřuje-li proti již zrušenému rozhodnutí. Nejvyšší soud totiž nemůže v řízení o dovolání přezkoumávat již neexistující rozhodnutí nebo výrok. Došlo-li proto před rozhodnutím o dovolání ke zrušení pravomocného rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, popřípadě ke zrušení dovoláním napadeného výroku (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či společného trestu za pokračování v trestném činu), je v takovém případě dovolání v daném rozsahu nepřípustné a, nesměřuje-li současně i proti jinému výroku téhož rozhodnutí, který zrušen nebyl, je nutno je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout (srov. rozhodnutí publikované pod č. 21/2021 Sb. rozh. tr.). 11. Ve vztahu k projednávané věci přitom Nejvyšší soud zjistil (a na podkladě vyžádaného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 66/2022 ověřil), že pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 3 T 66/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 8 To 207/2024, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku ohledně obviněného J. B. zrušen výrok o vině pokračujícím přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a přečinem podvodu podle § 209 tr. zákoníku a celý výrok o trestu, jakož i navazující výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a to z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 88 T 8/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 1 tr. zákoníku ohledně obviněného J. B. zrušen výrok o vině pokračujícím přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a přečinem podvodu podle § 209 tr. zákoníku a celý výrok o trestu, jakož i navazující výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a to z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 88 T 8/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 7 To 382/2023 (které bylo napadeno dovoláním). Citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 3 T 66/2022, za akceptace soudem odvolacím, pak bylo o vině a trestu obviněného J. B. znovu (v celém rozsahu jeho pokračující trestné činnosti) rozhodnuto. 12. Byť tak dovolání bylo obviněným podáno dne 16. 5. 2024, tedy v době, kdy rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 88 T 8/2022, i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 7 To 382/2023, existovaly, právní mocí rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 3 T 66/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 8 To 207/2024, byla tato rozhodnutí ve vztahu k obviněnému zrušena. V době rozhodování Nejvyššího soudu o dovolání obviněného napadená rozhodnutí (ve zmíněném rozsahu) již neexistují, přičemž, jak bylo řečeno, Nejvyšší soud nemůže v řízení o dovolání přezkoumávat již neexistující rozhodnutí nebo výrok. 13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného J. B. není v této věci přípustné, a proto je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 9. 2024 JUDr. Radek Doležel předseda senátu