Detail rozhodnutí
20 Cdo 1688/2018

Soud: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.1688.2018.1
Datum: 26. 6. 2018
Stav textu: plný text dostupný
20 Cdo 1688/2018-449 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, PhD., v exekuční věci oprávněných a) nezletilého a b) nezletilé , zastoupených Městskou částí Praha 8, sídlem Zenklova 1/35, 180 00 Praha 8, jako opatrovníkem, právně zastoupených JUDr. Janem Kerbachem, advokátem, sídlem Spotřebitelská 483, 155 31 Praha 5, proti povinnému J. P. , P., zastoupenému Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou, sídlem Muchova 223/9, 160 00 Praha 6, pro 745,60 EUR s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr.

Milana Makaria, Exekutorský úřad Praha-západ, pod sp. zn. 156 EX 3044/14 , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2017, č. j. 39 Co 204/2017-414, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í : (stručné dle § 243f odst. 3 o. s. ř.) Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 11. 6. 2015, č. j. 55 EXE 1296/2014-163 zastavil exekuci vedenou pod sp. zn. 156 EX 3044/14, soudním exekutorem JUDr.

Milanem Makariem, Exekutorský úřad Praha-západ na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 9. 2014, č. j. 55 EXE 1296/2014-63, co do částky ve výši 20 691 Kč (výrok I.) a návrh povinného ze dne 13. 11. 2014 na úplné zastavení exekuce zamítl (výrok II.). V rozsahu tohoto výroku Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 10. 2015, č. j. 39 Co 241/2015-179 rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V následném řízení Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 15.

3. 2017, č. j. 55 EXE 1296/2014-365, ve znění opravného usnesení ze dne 19. 4. 2017, č. j. 55 EXE 1296/2014-394, návrh povinného na úplné zastavení exekuce opětovně zamítl a Městský soud v Praze dovoláním napadeným rozhodnutím toto usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ve včasném dovolání povinný obšírně a opětovně opakuje důvody, které ho vedou k závěru, že nařízení exekuce nezavinil, jelikož mu matka oprávněných nesdělila přesnou adresu jejich bydliště. Odvolací soud se nezabýval všemi námitkami, které za řízení vznesl a pominul též některé důkazy.

Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil „nalézacímu soudu k dalšímu řízení“. Oprávnění se k podanému dovolání nevyjádřili. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, jakož i čl.

II, bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jestliže napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 4. 10. 2017, (samo exekuční řízení bylo zahájeno dne 27. 8. 2014). Dovolání není přípustné podle ustanovení § 30 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 511 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého jsou z dovolacího přezkumu vyloučena řízení ve věcech výživného (o výkon rozhodnutí ve věcech výživného) upravená v hlavě páté části druhé tohoto zákona a současně nejde o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení § 30 z. ř. s. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.

9. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3725/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1687/2017). Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věta první a odst. 2 o. s. ř. odmítl, a to jen se stručným odůvodněním ve smyslu ustanovení § 243f odst. 3 o. s. ř. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. července 2018 JUDr. Vladimír Kůrka předseda senátu