Detail rozhodnutí

33 Cdo 2592/2013

Soud

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.2592.2013.1

Datum

26. 11. 2013

Stav textu

plný text dostupný

33 Cdo 2592/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce P. D. , zastoupeného JUDr. Bohuslavem Petrem, advokátem se sídlem Hluboká nad Vltavou, Luční 901, proti žalované Ing. I. C. , zastoupené JUDr. Janem Kubálkem, advokátem se sídlem Praha 1, Kaprova 42/14, o zaplacení 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn.

14 C 16/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. února 2013, č. j. 19 Co 89/2013-99, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.954,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Bohuslava Petra, advokáta se sídlem Hluboká nad Vltavou, Luční 901. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 19. února 2013, č. j.

19 Co 89/2013-99, potvrdil rozsudek ze dne 20. srpna 2012, č. j. 14 C 16/2012-70, jímž Okresní soud v Českých Budějovicích uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 150.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu nesplňuje předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srovnej článek II, bod 1. přechodných ustanovení zákona č.

404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná podle obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) neuplatnila jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Dovoláním uplatněné námitky nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž vytýkají nesprávnost a neúplnost skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o právu žalobce na zaplacení částky 150.000,- Kč jako dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 7. 4. 2011. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst.

1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu (tj. že v řízení nebylo prokázáno předání peněžních prostředků), než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a sice že žalobce na základě smlouvy o půjčce ze dne 7. 4. 2011 žalované peněžní prostředky předal. Dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. nenaplňují ani výtky týkající se tvrzené rozpornosti skutkových zjištění a zpochybňující způsob hodnocení provedených důkazů. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst.

1 věta první o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně 26. listopadu 2013 JUDr. Blanka M o u d r á předsedkyně senátu