Detail rozhodnutí

33 Cdo 2231/2013

Soud: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.2231.2013.1
Datum: 25. 9. 2013
Stav textu: plný text dostupný

33 Cdo 2231/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně CEHA KDC elektro k. s. se sídlem v Praze 10, U Továren 770/1 (identifikační číslo 62413112), zastoupené JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem v Táboře, Bělehradská 2759/6, proti žalovanému V. V. , o 71.318,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn.

17 C 254/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2013, č.j. 7 Co 499/2013-49, takto : Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2013, č.j. 7 Co 499/2013-49, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Ve výroku označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 29. 8. 2012, č.j. 17 C 254/2012-27, kterým Okresní soud v Písku zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§ 9 odst.

1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“). Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jímž namítla nesprávnost právního posouzení předpokladů zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§ 241a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, srov. čl. II bod 1 zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Má zato, že jí nebyla poskytnuta lhůta k úhradě soudního poplatku před tím, než odvolací soud potvrdil usnesení, kterým jí soud prvního stupně nepřiznal osvobození od soudních poplatků.

Obě rozhodnutí - jak o neosvobození od soudních poplatků, tak o zastavení řízení - obdržela ve stejný den, takže „nebylo dostáno imperativu, aby pro případ pravomocného nepřiznání osvobození od soudních poplatků byl ... za účelem možnosti uplatnění práva na soudní ochranu poskytnut reálný časový prostor k úhradě soudního poplatku a k pokračování v řízení ve věci samé.“ Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné podle § 237 o.s.ř., protože napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu - na rozdíl od judikatury Ústavního soudu - dosud nebyla vyřešena.

Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (§ 9 odst. 1, 3 zákona č. 549/1991 Sb.). Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost (§ 9 odst. 7, věta druhá, zákona č.

549/1991 Sb.). Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně vyzval žalobkyni (poplatníka ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb.) usnesením ze dne 12. 7. 2012, č.j. 17 C 254/2012-25, aby do jednoho týdne od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za řízení (§ 4 odst. 1 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb.), který činí podle položky 1b/ sazebníku soudních poplatků 3.570,- Kč; současně jí poučil o důsledcích nezaplacení poplatku (§ 9 odst. 3, odst. 4 písm. c/ zákona č.

549/1991 Sb.). Výzva byla doručena zmocněnkyni žalobkyně 26. 7. 2012. Usnesením ze dne 29. 8. 2012, č.j. 17 C 254/2012-27, soud prvního stupně řízení zastavil (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.). Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání a současně požádala o osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o.s.ř.). Soud prvního stupně jí osvobození od soudních poplatků nepřiznal (usnesení ze dne 10. 12. 2012, č.j. 17 C 254/2012-33) a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil (usnesení ze dne 4.

3. 2012, č.j. 7 Co 500/2013-45). Rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, a rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení o zastavení řízení, byla zmocněnkyni žalobkyně doručena do datové schránky 20. 3. 2013. V nálezu ze dne 2. 5. 2002, sp. zn. III. ÚS 588/2000, Ústavní soud vysvětlil, že účelem rozhodování o návrhu účastníka o osvobození od soudního poplatku je posouzení jeho poměrů, jakož i svévole nebo zřejmé bezúspěšnosti při uplatňování nebo bránění práva. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí není otázka povinnosti zaplatit soudní poplatek konečným způsobem vyřešena.

Není-li osvobození od soudního poplatku přiznáno, musí být účastníku za účelem možnosti uplatnění práva na soudní ochranu poskytnut reálný časový prostor pro úhradu soudního poplatku a tím pro pokračování v řízení o věci samé. Současným doručením usnesení o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a usnesení o zastavení řízení, která tak obě nabyla ve stejný den právní moci (srov. § 159, § 167 odst. 2, § 211 o.s.ř.), neměla žalobkyně možnost vyměřený soudní poplatek zaplatit v průběhu odvolacího řízení, tj. do okamžiku, kdy odvolací soud rozhodl o jejím odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení.

Tím odvolací soud nedostál účelům úpravy vyplývající ze vzájemné vazby ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. a ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. (srov. také nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2006, sp. zn. IV. ÚS 776/05). Protože odvolací soud nesprávně posoudil podmínky zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, Nejvyšší soud jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1, odst. 2, věta první, o.s.ř.). Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst.

1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.). O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1, věta druhá, o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. září 2013 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu