Decision detail

IV.ÚS 1873/18 #1

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2018:4.US.1873.18.1
Date: Mar 7, 2018
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 1873/18 ze dne 3. 7. 2018

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Petra Bartheldiho, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2018 č. j. 30 Cdo 1057/2018-99 a ze dne 26. dubna 2018 č. j. 30 Cdo 4133/2017-38, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V podání označeném jako "návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti", stěžovatel brojil proti shora označeným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2018 č. j. 30 Cdo 1057/2018-99 a ze dne 26. dubna 2018 č. j. 30 Cdo 4133/2017-38, kterými byla zastavena dovolací řízení pro nesplnění zákonem stanovené podmínky povinného zastoupení. Stěžovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo formálními a obsahovými nedostatky [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Ústavní soud")], zejména však stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu). Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Z elektronické databáze ústavních stížností však bylo zjištěno, že stěžovatel se obrací na Ústavní soud s návrhy trpícími stejnými vadami opakovaně, přičemž byl opakovaně vyzýván k odstranění vad svých návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (srov. např. výzvy ve věcech z poslední doby vedených pod sp. zn. I. ÚS 1778/16 ,

II. ÚS 1779/16

II. ÚS 1616/16

I. ÚS 879/16

II. ÚS 293/16

II. ÚS 292/16

III. ÚS 3876/16

III. ÚS 3759/15

II. ÚS 1941/17

). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, přestože z velkého počtu z tohoto důvodu odmítnutých ústavních stížností, které k Ústavnímu soudu podal, mu musí být důsledky neodstranění vad návrhu zcela zřejmé. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nemůže obrátit jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým; tak se také stalo v posuzovaném případě. Za dané situace, shodně jako v desítkách dalších věcí téhož stěžovatele, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. července 2018 Milada Tomková v. r. soudkyně zpravodajka