Decision detail

I.ÚS 226/12 #1

Court

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2012:1.US.226.12.1

Date

31. 1. 2012

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 226/12 ze dne 31. 1. 2012

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2011, čj. 4 As 35/2011 - 92, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 23. 1. 2012 doručena ústavní stížnost, ve které stěžovatel navrhl zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2011, čj. 4 As 35/2011 - 92. Dříve než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a shledal, že tomu tak není. Stěžovatel totiž opakovaně nerespektuje ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Z evidence Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel podal od roku 2007 více než 150 ústavních stížností, z nichž více než 50 bylo odmítnuto pro neodstranění vad, zejména proto, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Z mnoha řízení, vedených k návrhu stěžovatele před Ústavním soudem, vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučován (např. řízení sp. zn. I. ÚS 257/09 ,

I. ÚS 467/09

,

I. ÚS 787/09

,

III. ÚS 291/09

,

IV. ÚS 424/09

atd.). Ústavní soud vychází z názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v jeho případech předchozích. Za této situace by bylo další poučování stěžovatele o stejných povinnostech jen neefektivním a formalistickým konáním. Proto soudce zpravodaj, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, návrh stěžovatele odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 31. ledna 2012 František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu