Decision detail

I.ÚS 251/11 #1

Court

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2011:1.US.251.11.1

Date

Mar 2, 2011

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 251/11 ze dne 3. 2. 2011

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. V., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 10. 2010, čj. 5 Co 1973/2010 - 117, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 25. 1. 2011 doručena ústavní stížnost, kterou si stěžovatel sepsal sám a ve které navrhl zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích. Dříve než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a shledal, že tomu tak není. Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Z provedeného lustra bylo zjištěno, že stěžovatel podal, od roku 2005, již 7 ústavních stížností, z nichž 6 jich bylo odmítnuto pro neodstranění vad, zejména proto, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Z těchto řízení, vedených k návrhu stěžovatele před Ústavním soudem, vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučován (např. v řízení sp. zn. III. ÚS 2932/10 , sp. zn. II. ÚS 3050/10 aj.). Ústavní soud vychází z názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v jeho případech předchozích. Lze totiž předpokládat, že takto dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé v paměti stěžovatele zanechat poznání, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Za této situace by bylo další poučování stěžovatele o stejných povinnostech jen neefektivním a formalistickým konáním. Proto soudce zpravodaj, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, návrh stěžovatele odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. února 2011 František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu