Decision detail

III.ÚS 444/08 #1

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2008:3.US.444.08.1
Date: Dec 8, 2008
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 444/08 ze dne 12. 8. 2008

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky S. R., zastoupené Mgr. Petrem Pazderou, advokátem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 1. 2007 č. j. 5 C 115/2004-228, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 5. 2007 č. j. 5 C 115/2004-255 a Smlouvě o plnění ve splátkách ze dne 17. 12. 2007 č. j. 5100005007, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 15.

2008 (a řádně doplněnou dne 30.

2008), se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedené smlouvy a dvou usnesení obecného soudu.

Dle tvrzení stěžovatelky byla porušena její práva zakotvená v čl.

37 odst.

2 a 3 Listiny základních práv a svobod a čl.

6 odst.

1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), přičemž dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nutno odmítnout zčásti pro opožděnost, zčásti pro nepřípustnost a zčásti pro nepříslušnost.

Ze stěžovatelkou předložených kopií rozhodnutí a dalších listin Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 9 vydal dne 8.

2007 pod č. j.

5 C 115/2004-228 usnesení, kterým ve výroku I rozhodl o zastavení řízení a ve výroku II rozhodl o povinnosti stěžovatelky (žalobkyně) zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, které stát platil, náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování žalované ustanoveným advokátem.

Dne 15.

2007 vydal týž soud pod č. j.

5 C 115/2004-243 usnesení, kterým ve výroku I přiznal ustanovenému advokátu žalované odměnu v konkrétní výši a ve výroku II uložil stěžovatelce povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení konkrétní částku.

Stěžovatelka proti výroku II usnesení ze dne 8.

2007 a proti usnesení ze dne 15.

2007 podala odvolání.

Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 20.

2007 pod sp. zn.

18 Co 330/2007, 18 Co 331/2007 tak, že prvostupňová rozhodnutí potvrdil.

Dne 25.

2007 vydal Obvodní soud pro Prahu 9 pod č.j.

5 C 115/2004-255 usnesení, kterým určil výši náhrady nákladů řízení advokáta žalované v určité výši.

Dne 17.

12.

2007 uzavřela stěžovatelka s Českou republikou - Obvodním soudem pro Prahu 9 Smlouvu o plnění ve splátkách pod č. j.

5100005007, kterou se zavázala platit ve splátkách dluh vyplývající z vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8.

2007.

Dne 8.

2008 zjistil Ústavní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 9, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.

2007 sp. zn.

18 Co 330/2007, 18 Co 331/207 bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím právního zástupce Mgr.

Pazdery dne 19.

2007.

Dále zjistil, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25.

2007 č. j.

5 C 115/2004-255 bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím téhož právního zástupce dne 7.

2007; proti usnesení stěžovatelka nepodala odvolání (resp. nikdo nepodal odvolání) a usnesení tak nabylo právní moci dne 23.

2007.

Rovněž bylo zjištěno, že stěžovatelka požádala soud o splácení dluhu vyplývajícího z usnesení soudu ve splátkách.

Podle § 72 odst.

3 ZÚS lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8.

2007 č. j.

5 C 115/2004-228 je nutno odmítnout pro její opožděnost, neboť usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.

2007, kterým bylo rozhodnuto o odvolání stěžovatelky proti prvostupňovému usnesení ze dne 8.

2007, bylo stěžovatelce doručeno dne 19.

2007.

Ústavní stížnost přitom byla podána k poštovní přepravě až dne 15.

2008.

Ústavní soud proto v tomto rozsahu ústavní stížnost odmítl dle § 43 odst.

1 písm. b) ZÚS jako podanou po lhůtě.

Dle § 75 odst.

1 ZÚS je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst.

3 ZÚS); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst.

4 ZÚS).

Ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25.

2007 č. j.

5 C 115/2004-255 je nutno odmítnout pro její nepřípustnost.

Proti prvostupňovému usnesení ze dne 25.

2007 bylo možno podat odvolání, o čemž byla stěžovatelka řádně v usnesení poučena.

Stěžovatelce bylo usnesení doručeno dne 7.

2007, odvolání nepodala a usnesení nabylo právní moci dne 23.

2007.

Je tak možno konstatovat, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, které jí právní řád České republiky poskytuje (zde odvolání).

S ohledem na zásadu subsidiarity proto Ústavní soud v tomto rozsahu postupoval tak, že ústavní stížnost odmítl dle § 43 odst.

1 písm. e) ZÚS pro nepřípustnost.

Podle § 72 odst.

1 písm. a) ZÚS je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti napadla Smlouvu o plnění ve splátkách ze dne 17.

12.

2007.

Tato smlouva však není rozhodnutím ani tzv. jiným zásahem orgánu veřejné moci ve smyslu § 72 odst.

1 písm. a) ZÚS.

Jedná se naopak o smlouvu (dohodu), jejímiž účastníky jsou Česká republika - Obvodní soud pro Prahu 9 na jedné straně a stěžovatelka na straně druhé; stát zde nevystupuje z mocenského postavení.

K přezkumu uvedené smlouvy není Ústavní soud příslušný, proto bylo nutno v tomto rozsahu ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst.

1 písm. d) ZÚS.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2008 Jiří Mucha soudce Ústavního soudu