Decision detail

I.ÚS 1769/07 #1

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2007:1.US.1769.07.1
Date: 24. 7. 2007
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 1769/07 ze dne 24. 7. 2007

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky ZUGLITE INVESTMENTS LIMITED, se sídlem Antiopis, 19 P.C.6058, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. 125 999, zastoupené Mgr. Pavlou Šilerovou, advokátkou se sídlem Žerotínova 1141/37, 130 00 Praha 3, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2007, č. j. 23 Cm 109/2005-61, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12.

2007, se stěžovatelka ZUGLITE INVESTMENTS LIMITED (dále jen "stěžovatelka"), domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.

2007, č. j.

23 Cm 109/2005-61, kterým byl podle jejího přesvědčení porušen čl.

96 odst.

1 Ústavy ČR, čl.

36 odst.

1 a čl.

37 odst.

3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl.

6. odst.

1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Z předložené ústavní stížnosti a přiložené přílohy Ústavní soud zjistil, že podáním doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 16.

2005, se navrhovatel Ing.

N. (dále jen "navrhovatel") domáhal vůči Mgr.

L. vydání 100 ks listinných akcií na majitele, každou v hodnotě 10.000,- Kč v pořadí 001-100 v nominální hodnotě všech akcií 1,000.000,- Kč společnosti Českomoravská železárenská a. s. v likvidaci.

Navrhovatel podáním doručeným soudu dne 7.

2006 navrhl přibrání dalších čtyř účastníků do řízení (a to JUDr.

H., Ph.D., Chata Kopřivná, a.s. v likvidaci, stěžovatelku a JUDr.

P.) a současně změnil návrh tak, že nadále požaduje, aby žalovaní 1) až 5) [tj.

Mgr.

L., JUDr.

H., Ph.D., Chata Kopřivná, a.s. v likvidaci, stěžovatelka a JUDr.

P.] rukou společnou a nerozdílnou vydali navrhovateli 100 ks listinných akcií společnosti Českomoravská železárenská a. s. v likvidaci, reg. č.

000 001-000 100, o nominální hodnotě 10.000,- Kč/ks.

Krajský soud v Ostravě usnesením napadeným ústavní stížností ve výroku I. přibral do řízení všechny další navržené účastníky a ve výroku II. připustil změnu návrhu, a to podle ustanovení § 94 odst.

3 a § 95 odst.

1 o.s.ř.

Podle názoru stěžovatelky Krajský soud v Ostravě svým rozhodnutím vytvořil nerovné postavení účastníků v řízení tím, že stěžovatelku bezdůvodně a bez návrhu přibral do řízení.

Krajský soud tak prý porušil právo stěžovatelky na rovné postavení účastníků v soudním řízení a právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud se vždy nejdříve musí zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady, požadované zákonem č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č.

182/1993 Sb."), aby návrh na zahájení řízení mohl být považován za kvalifikovaně a řádně podanou ústavní stížnost, schopnou meritorního projednání.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem [§ 72 odst.

1 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb.].

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst.

3 zákona č.

182/1993 Sb.).

Podle ustanovení § 75 odst.

1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Ústavní stížnost je třeba chápat jako subsidiární prostředek k ochraně základních práv nebo svobod fyzické nebo právnické osoby za situace, kdy procesní prostředky určené k jejich ochraně byly již vyčerpány a nelze se těchto práv jiným zákonným způsobem domáhat (srov. ustanovení § 75 odst.

1 zákona č.

182/1993 Sb.).

Ústavní soud stojí ve své rozhodovací praxi na stanovisku, že ochrana ústavnosti, zejména ochrana základních práv a svobod (čl.

4 Ústavy), není, a z povahy věci ani nemůže být, pouze úkolem Ústavního soudu; je úkolem všech orgánů veřejné moci, zvláště obecných soudů.

Za procesní prostředky k ochraně práva je třeba považovat nejen prostředky opravné, ale také (všechny) ty, které jsou způsobilé ochranu práva v příslušných řízeních přivodit.

Tvrdí-li tedy stěžovatelka, že ze strany Krajského soudu v Ostravě (jako soudu I. stupně) došlo k závažným právním nedostatkům, může (měla) konečné rozhodnutí tohoto soudu v rámci soustavy obecných soudů napadnout řádným, popř. mimořádným opravným prostředkem, neboť procesní konstrukce obsažená v o.s.ř. plně garantuje projednání a rozhodování o podaných opravných prostředcích nezávislým a nestranným soudem (§ 201 a násl. o.s.ř.) v souladu s čl.

36 a násl.

Listiny a čl.

6 odst.

1 Úmluvy.

Ústavní soud by se totiž posuzováním procesního usnesení o přibrání dalších účastníků do řízení a připuštěním změny návrhu dostal do pozice odvolací instituce, ačkoliv další instancí v systému všeobecného soudnictví není a být ani nemůže.

Napadené rozhodnutí tak není v dané fázi řízení v zásadě způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelky.

Ústavní stížnost je proto ve smyslu ustanovení § 75 odst.

1 zákona č.

182/1993 Sb. nepřípustná, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

Tento závěr soudce zpravodaje je také plně v intencích doktríny minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako návrh nepřípustný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení § 43 odst.

1 písm. e) zákona č.

182/1993 Sb.].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. července 2007 Vojen Gűttler v.r. soudce zpravodaj